Železné, litinové a ocelové mříže na okna a dveře, 3 typy mříží, ochranné nátěry
Historické mříže plnily ochrannou funkci vnitřních prostor a nejčastěji byly osazovány na okna a dveře. Kromě tohoto měly funkci dekorativní. Starší typy mříží byly kované z kujného železa, mladší typy litinové a ocelové. Kovovým mřížím předcházely dřevěné, dochované však ojediněle.
Okenní mříže
U historických staveb jsou bezpečnostní mříže na okna osazeny do dřevěné trámkové zárubně nebo do zárubně kamenicky opracované, později do cihelného zdiva. První způsob byl běžný u roubených nebo hrázděných staveb, druhý u staveb zděných z kamene a později cihel.
Nejčastěji se jedná o umístění přímo ve špaletě stavebního otvoru, přičemž rozeznáváme polohu před okenní výplní nebo mezi vnějšími a vnitřními okny. Způsob osazení přitom znemožnuje jejich snadné odstranění.
Méně časté jsou trojrozměrné mříže zazděné z lícové strany do zdiva, před které předstupují. Díky tomuto umožnují výhled i do bočních stran, případně umístění květináče.
Mříže kované z kujného železa
Nejstarším typem mříží do oken a jiných prosvětlovacích otvorů jsou kované mříže vyrobené z kujného železa. Nejjednodušší řešení užívané i později přitom představují jednotlivé svislé pruty čtvercového profilu, později kruhového. Pruty byly osazovány v pravidelných vzdálenostech vedle sebe po celé šířce okenního otvoru. Obdobným způsobem byly osazovány i kované pásky, přičemž velmi časté bylo jejich naseknutí a rozvidlení do rostlinného motivu.
Složitější řešení představuje křížení prutů, které mohou být i protahované (užíváno též názvu provlékané). Používaly se přitom nejen jako bezpečnostní mříže na okna, ale rovněž mohly být osazeny pro ochranu sochařské výzdoby před poškozením nebo odcizením. Příkladem mohou být výklenkové kapličky se sochou nebo soškou.
Druhý typ mříží je spojován sponami a proto je obvykle použito prutů esovitého průběhu.
Přímé a zakřivené pruty
U přímých prutů bylo převažujícím řešením prosté pravoúhlé křížení s možnou torzí – kroucením. U prutů esovitě zakřivených převládá svislá orientace se vzájemným dotykem v důsledku jejich střídavého osazení. Okenní mříže protahované i se sponami byly oblíbené zejména v barokním období, zatímco později jsou pruty již spojovány jiným způsobem.
Ochranné nátěry
Stavebně historické průzkumy dokládají, že i mříže do oken byly v minulosti opatřovány barevnými nátěry sloužícími zároveň jako ochrana povrchu před povětrnostními vlivy.
Litinové a ocelové mříže
Na rozdíl od starších kovaných mříží z kujného železa jsou mladší mříže na dveře nebo okna vyrobeny z litiny nebo oceli. Jako spojovací prostředky jsou přitom užívány nýty nebo šrouby a později technika svařování, běžná i u moderních mříží.
Mladší typy mříží se vyznačují pruty vyráběnými z litiny nebo oceli (rozdíl mezi železem a ocelí určuje obsah uhlíku). Litinové a ocelové mříže do dveří a oken jsou užívané na historických stavbách z období 19. století.
Nýtované, šroubované a svařované mříže
Kromě užití již dříve známých spon nebo objímek bývají pruty nebo pásky mladších mříží spojovány rovněž dalšími způsoby. Mezi tyto náleží kovářské svařování a nýtování. Mezi mladší způsob náleží i spojování pomocí šroubů, které však není nikterak časté. Podle funční a estetické potřeby mohlo docházet rovněž ke kombinacím několika typů spojů.
Se zajímavými typy mříží do oken a dveří se setkáme rovněž na počátku 20. století. Jsou často již indivuduálně řešená a vynikají mezi nimi především mříže tehdy oblíbeného secesního tvarosloví, kombinujícího přímé pruty, kruhové obruče i složitější tvary obvykle rostlinného motivu.
Autor textu a fotodokumentace k materiálu Železné, litinové a ocelové mříže © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Grille. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Grille
