Větrné mlýny a větrná čerpadla – větrný mlýn a mlýnek s turbínou
Větrné mlýny na území ČR jsou reprezentovány nejrůznější konstrukcí a velikostí. Zastoupeny jsou nejen typy známé již ve středověku, ale i mlýny datované do novověkého období. Nechybí však ani mladší konstrukce mlýnů, pocházejících z období moderních dějin 20. století.
Typy větrných mlýnů v ČR
Na území Čech, Moravy a Slezska rozlišujeme 2 základní historické typy velkých větrných mlýnů, které jsou charakterizovány odlišným stavebně-konstrukčním řešením v důsledku použitého stavebního materiálu. Kromě těchto historických mlýnů se v oblasti severovýchodní Moravy a Slezska uplatnily i mladší typy mlýnů, vyznačujících se nepoměrně menšími rozměry. Přehled všech typů větrných mlýnů vyskytujících se na území ČR je uveden níže, přičemž je tento seznam pro úplnost doplněn i o větrná čerpadla.
- dřevěný větrný mlýn německého typu
- zděný větrný mlýn holandského typu
- malý dřevěný větrný mlýn
- větrný mlýnek poháněný turbínou
- větrné čerpadlo poháněné motorem
Dřevěný větrný mlýn německý
Početnějším a na území ČR od 16. století ikonograficky doloženým typem větrných mlýnů je na samostatné stránce popisovaný dřevěný větrný mlýn německého typu.
Zděný větrný mlýn holandský
Samostatně a podrobněji je popisován rovněž u nás o dvě století později (18. století) doložený zděný větrný mlýn holandského typu.
Malý dřevěný větrný mlýn
Kromě výše uvedených velkých mlýnů dřevěné nebo zděné konstrukce jsou na historických fotografií z oblasti severovýchodní Moravy a Slezska zachyceny rovněž malé větrné mlýny. Malé dřevěné mlýny jsou řešeny jako otáčivé nebo pevné (neotáčivé) a pocházejí z počátku 20. století. Oproti velkým větrným mlýnů mají jejich menší větrná kola větší počet perutí – lopatek, zpravidla šest nebo více. Žádný z tohoto typů větrných mlýnů se v terénu bohužel nedochoval.
Větrný mlýnek s turbínou
foto. Malý větrný mlýnek s turbínou
Nad stříškou drobné stavby pokryté pásy lepenky je osazena větrná turbína s oběžným kolem čítajícím 15 lopatek.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Poslední typ reprezentují malé větrné mlýnky budované od počátku 20. století v oblasti severovýchodní Moravy. Jsou typické zejména pro kovozemědělské usedlosti na průmyslovém Ostravsku.
Na rozdíl od velkých mlýnů jsou tyto mlýnky již vybaveny strojním zařízením. Vyznačovaly se proto podstatně menšími rozměry a k pohonu mlecího zařízení již nesloužilo velké větrné kolo, alenad střechou umístěná větrná turbína domácké nebo tovární výroby.
Větrné čerpadlo
Větrné turbíny pohánějící vodovodní čerpadla jsou v ČR reprezentována příhradovými konstrukcemi stožárů doplněných v horní části o oběžné kolo s lopatkami a kormidlem. Jak samotný název napovídá, namísto mletí slouží k čerpání vody do vodovodu. Větrným čerpadlem byl v některých případech dovybaven i panský velkostatek nebo továrna. Použití větrných čerpadel je datováno do závěru 19. století a počátku 20. století.
Větrné mlýny a mlýnské složení – vybavení mlýnů a typy mlecího složení
Historický větrný mlýn je stavba sloužící ke šrotování a mletí obilného zrna.K tomuto účelu byly větrné mlýny (i vodní) vybaveny postupně zdokonalovaným mlecím složením různého typu.
Mlecí složení větrných mlýnů
foto: Větrný mlýn – paleční kolo
Pohled do střešního prostoru větrného mlýna s palečním kolem na hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie
Mlecí složení větrného mlýnu má obdobné uspořádání jako podstatně rozšířenější mlýny na vodní pohon. Vlivem větru se otáčející lopatky včetně vodorovné hřídele, na které je umístěno paleční kolo. Z palečního kola se pohyb přenáší pomocí malého cévového kola na svislou hřídel. U mlýnu německého typu otáčí svislá hřídel přímo horním mlýnským kamenem – pohon shora, kdežto u holandského typu dochází k otáčení kamene pomocí převodu pod kameny – pohon zdola.
Výkon a typy mlecího složení
Z důvodu proměnlivosti povětrnosti byl výkon mlecího složení větrného mlýna podstatně menší než v případě mlýnů na vodní pohon. Ve větrných mlýnech se můžeme stejně jako u vodních setkat se 3 typy složení, jejichž použití nezávisí na řešení stavby větrného mlýna. Jedná se o
- české složení
- poloumělecké složení
- umělecké složení
České složení ve větrném mlýně
foto: Větrný mlýn – moučnice
Interiér mlýna s mlecím složením tvořeném zdobenou moučnicí opatřenou datací rokem 1828 (stavba mlýna 1819).
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie
Obdobně jaku u vodních mlýnů převažuje i u mlýnů větrných tzv. české složení, odlišující se pouze umístěním větrem roztáčené hřídele v horní části stavby (u vodních mlýnů v části dolní). Mezi typické rysy českého složení ve větrných mlýnech náleží zejména nutnost vynášet obilí do patra, nepřítomnost strojního předčištění a prosévání v moučnici s mlynářským pytlíkem.
Poloumělecké složení
Tento typ vznikl vylepšením českého složení. Vylepšení spočívalo zejména v upravování a přidávání strojů na čištění obilí a nahrazení mlynářského pytlíku v moučnici hranolovým vysévačem.
Umělecké složení
Instalaci pokročilého uměleckého složení do větrného mlýna bránila především nedostatečná půdorysná plocha stavby i počet volných podlaží. Oproti polouměleckému složení je charakterizováno lepší přípravou obilného zrna včetně odstraňování slupky, tříděním moučných produktů i automatizovanou dopravou zrna a meliva – kapsové výtahy. Použití uměleckého složení je proto zcela vyjímečné a ojedinělé.
Další vybavení větrných mlýnů
V důsledku velké závislosti na proměnlivé povětrnosti nebylo větrného kola užíváno pro pohon dalších zařízení, narozdíl od vodních mlýnů doplněných mnohde o vodní pilu, hamr, valchovnu nebo stoupu. Vyjímkou jsou pouze drobná doplňková zařízení, jako je krupník (kámen na výrobu krup), jahelka (mlýnek na proso) nebo čistička hrachu.
Nové technologie – motory
Do větrných mlýnů jsou nové průmyslové technologie zaváděny až v 1. polovině 20. století po vzoru vodních mlýnů, majících k tomuto lepší předpoklady. Pomalý postup inovací ostatně souvisí i se sociálním postavením, neboť mlynáři pracující ve větrných mlýnech byly poměrně chudí a věnovaly se i nadále hospodářské činnosti (výkon větrného mlýna je nedokázal uživit). Ve zděných mlýnech instalované motory zpočátku „pouze“ pomáhají při bezvětří, později však větrné kolo zcela nahrazují.
Literatura a odkazy k tématu:
Podrobnější informace o technologickém vybavení větrných mlýnů lze nalézt na www.povetrnik.cz, ze kterých byly čerpány i údaje pro tento text.
Autor textu a fotodokumentace k Větrné mlýny a čerpadla, mlynářství © Martin Čerňanský
Úvodní obrázek převzat z přednášky: