Zemědělské usedlosti střední Čechy – stavební a pozemkové parcely

Základní skladebnou a hospodářskou jednotkou vesnice založené v nížinné poloze středních Čech je zemědělská usedlost.

Parcely a stavby usedlosti

foto: Zemědělská usedlost

Samostatnou hospodářskou jednotku vesnice reprezentuje zemědělská usedlost tvořené domem a hospodářskými stavbami.
Nosálov, okres Mělník, Foto: © MaČe • fotogalerie

Zemědělské usedlosti se vyznačují poměrně ustáleným funkčním využitím jednotlivých staveb nebo alespoň prostor, avšak jejich velikost a prostorová skladba je v rámci středočeského území značně rozmanitá.

Důvodem je zejména velikost, tvar a umístění stavební parcely ve vztahu k obdělávaným polnostem a rovněž veřejnému prostoru nejčastěji návesního charakteru. S tímto přímo souvisí i sociální postavení stavebníka.

Velké zemědělské usedlosti nejbohatších sedláků zaujímaly samozřejmě nejvýhodnější postavení. Pokud to umožňovala šířka a hloubka stavební parcely, byla snaha o pravidelné umístění domu i hospodářských staveb kolem hospodářského dvora.

Usedlost tvoří dům a soubor hospodářských staveb sloužících různému účelu. Umístění těchto staveb na parcele i v rámci hospodářského dvora záleží na mnoha faktorech.

Dům

foto: Domy a stavební parcely

Pravidelné řazení štítově orientovaných přízemních domů v oblasti Polabí.
Bošín, okres Nymburk, Foto: © MaČe • fotogalerie

Zcela rozhodující postavení v rámci uspořádání staveb na parcele zaujímalo umístění obytné stavby – přízemního nebo patrového domu.

V prostředí středních Čech byl dům zpravidla orientován do veřejného prostoru svým užším, tj. štítovým průčelím. V důsledku tohoto vzniká charakteristické kolmé řazení staveb vůči veřejnému prostoru návesního nebo uličního charakteru, vycházející rovněž z obvyklé hloubkové parcelace.

Zároveň byla u domu upřednostňována taková orientace vůči světovým stranám, aby vstupní podélné průčelí obrácené do prostoru hospodářského dvora bylo orientováno na jižní prosluněnou stranu.

Sýpka

Důležité bylo rovněž umístění sýpky, stojící při veřejném prostoru přímo naproti podélné straně domu. Vůči veřejnému prostoru zaujímala sýpka štítové nebo okapové postavení (samozřejmě se vstupem z prostoru hospodářského dvora), přičemž mohla být vystavěna na téže stavební čáře jako dům nebo mírně posunutá směrem do návsi.

Dům a sýpku nebo později budovaný výměnek spojovala ve středních Čechách i jinde ohradní zeď, vpředu uzavírající hospodářský dvůr. Vstup a vjezd do dvora zajišťovala v ohradní zdi provedená vstupní branka a vjezdová brána odpovídajících rozměrů.

Chlévy a stáje

foto: Stavby kolem dvora

Prostor dvora vymezuje stavba domu, na jehož obytnou část navazují hospodářské prostory. V zadní části je dvůr podle situace uzavírán objektem stodoly.
Nosálov, okres Mělník, Foto: © MaČe • fotogalerie

Na obytnou část domu zpravidla navazovaly chlévy a stáje, vyznačující se stejně jako dům hloubkovou orientací na parcele obdélníkového tvaru. Další hospodářské stavby mohly být obdobným způsobem umístěny na protější straně dvora za objektem sýpky nebo pozdějšího výměnku.

Stodola

Vzadu byl hospodářský dvůr zprvu volně a později těsněji uzavírán stodolou. Volné uzavření je charakteristické pro starší stodoly spalného provedení, které z protipožárních důvodů stávaly samostatně vzadu v zahradě. Těsnější uzavření zadní části hospodářského dvora stavbou stodoly umožnila až její nespalná konstrukce včetně střešní krytiny.

Brány

Vjezd do prostoru hospodářského dvora zemědělské usedlosti středních Čech je uzavírán ohradní zdí s branou. Starší dřevěné brány se nedochovaly, dochovány jsou pouze brány zděné konstrukce.

Dřevěné brány

Starší dřevěné brány se ve středních Čechách nedochovaly. Na jejich skutečnou mohou odkazovat pouze historické prameny. S jistou mírou nepřesnosti můžeme využít rovněž srovnání s dřevěnými branami dochovanými ojediněle v jiných regionech ČR, které se obvykle vyznačují rámovou konstrukcí krytou stříškou převážně sedlového tvaru.

Zděné brány

Důvodem poměrně rychlého zániku dřevěných bran byla vlna zděných přestaveb, ke kterým ve středních Čechách i jinde docházelo od 1. poloviny 19. století. Právě z této doby také pochází většina dnes dochovaných zděných bran, jimiž byla postupná přestavba celých zemědělských usedlostí zpravidla započata.

Z důvodu pohledové exponovanosti z veřejného prostoru se brány a dřevěná vrata vyznačují náročným architektonickým řešením a řemeslným provedením. U bran se projevuje především samotným tvarem klenuté brány i častého štítového nástavce krytého již pálenou krytinou (prejzy nebo tašky).

Zděné nástavce brány opatřené drobnými kamenickými nebo keramickými prvky jsou s oblibou formovány dynamickými barokními tvary, zatímco na domech již převládá umírněnější statické řešení a z prostředí města postupně přicházející klasicistní tvarosloví.

Štuková výzdoba

Charakteristickým znakem architektonicky nejvýraznějších klenutých bran je rovněž bohatá štuková výzdoba, obsahující v řadě případů i dataci a popisné číslo usedlosti.

Pilířové vjezdy

Kromě zděných bran jsou často zajímavě řešeny rovněž mladší pilířové vjezdy včetně nejjednoduššího řešení vjezdu s tesanými krajními sloupky.

Mladší vjezdy do prostoru hospodářského dvora zemědělské usedlosti jsou zpravidla řešeny jako pilířové vjezdy, s nimiž se kromě středních Čech můžeme samozřejmě setkat i v ostatních regionech ČR. Základem tvarově a konstrukčně jednoduchého řešení jsou dva z kamene nebo později cihel vyzděné pilíře, na kterých jsou uloženy dřevěné trámy shora kryté zdivem a taškami.

Kamenné sloupky

foto: Kamenný sloupek vjezdu

Sloupek k upevnění vrat uzavírajících hospodářský dvůr. Horní část opatřena profilováním a hlavicí.
Vinice, okres Nymburk, Foto: © MaČe • fotogalerie

V řadě pozdějších případů jsou vodorovné trámy zcela vynechány a zděné pilíře nahrazují tesané sloupky, které jsou umístěné po stranách vjezdu do prostoru hospodářského dvora.

V některých případech jsou tesané sloupky vjezdu opatřeny profilovanými hlavicemi a datací, zpravidla do 2. poloviny 19. století.

Betonové sloupky

Později jsou používány rovněž sloupky předem vyrobené jako betonové prefabrikáty.

Vjezdová vrata

Kromě konstrukce vjezdu se zjednodušují rovněž samotná dvoukřídlá vrata, kotvená do sloupků pomocí kovových prvků s maticemi často ještě čtvercového tvaru. Křídla vrat mohou být dřevěná, nejčastěji prostého svislého kladení prken či latí, nebo již plechová.

Autor textu a fotky ke kapitole Střední Čechy – zemědělské usedlosti © Martin Čerňanský