Usedlosti středních Čech – stavební parcela a zemědělská usedlost

Základní skladebnou a hospodářskou jednotkou vesnice založené v nížinné poloze středních Čech je zemědělská usedlost.

Parcely a usedlosti

foto: Zemědělská usedlost

Samostatnou hospodářskou jednotku vesnice reprezentuje zemědělská usedlost tvořené domem a hospodářskými stavbami.
Nosálov, okres Mělník, Foto: © MaČe • fotogalerie

Zemědělské usedlosti se vyznačují poměrně ustáleným funkčním využitím jednotlivých staveb nebo alespoň prostor, avšak jejich velikost a prostorová skladba je v rámci středočeského území značně rozmanitá.

Důvodem je zejména velikost, tvar a umístění stavební parcely ve vztahu k obdělávaným polnostem a rovněž veřejnému prostoru nejčastěji návesního charakteru. S tímto přímo souvisí i sociální postavení stavebníka.

Velké zemědělské usedlosti nejbohatších sedláků zaujímaly samozřejmě nejvýhodnější postavení. Pokud to umožňovala šířka a hloubka stavební parcely, byla snaha o pravidelné umístění domu i hospodářských staveb kolem hospodářského dvora.

Umístění staveb usedlosti – dům, sýpka, chlévy a stáje, stodola

Usedlost tvoří dům a soubor hospodářských staveb sloužících různému účelu. Umístění těchto staveb na parcele i v rámci hospodářského dvora záleží na mnoha faktorech.

Dům a umístění na parcele

foto: Domy a stavební parcely

Pravidelné řazení štítově orientovaných přízemních domů v oblasti Polabí.
Bošín, okres Nymburk, Foto: © MaČe • fotogalerie

Zcela rozhodující postavení v rámci uspořádání staveb na parcele zaujímalo umístění obytné stavby – přízemního nebo patrového domu.

V prostředí středních Čech byl dům zpravidla orientován do veřejného prostoru svým užším, tj. štítovým průčelím. V důsledku tohoto vzniká charakteristické kolmé řazení staveb vůči veřejnému prostoru návesního nebo uličního charakteru, vycházející rovněž z obvyklé hloubkové parcelace.

Zároveň byla u domu upřednostňována taková orientace vůči světovým stranám, aby vstupní podélné průčelí obrácené do prostoru hospodářského dvora bylo orientováno na jižní prosluněnou stranu.

Sýpka

Důležité bylo rovněž umístění sýpky, stojící při veřejném prostoru přímo naproti podélné straně domu. Vůči veřejnému prostoru zaujímala sýpka štítové nebo okapové postavení (samozřejmě se vstupem z prostoru hospodářského dvora), přičemž mohla být vystavěna na téže stavební čáře jako dům nebo mírně posunutá směrem do návsi.

Dům a sýpku nebo později budovaný výměnek spojovala ve středních Čechách i jinde ohradní zeď, vpředu uzavírající hospodářský dvůr. Vstup a vjezd do dvora zajišťovala v ohradní zdi provedená vstupní branka a vjezdová brána odpovídajících rozměrů.

Chlévy a stáje

foto: Stavby kolem dvora

Prostor dvora vymezuje stavba domu, na jehož obytnou část navazují hospodářské prostory. V zadní části je dvůr podle situace uzavírán objektem stodoly.
Nosálov, okres Mělník, Foto: © MaČe • fotogalerie

Na obytnou část domu zpravidla navazovaly chlévy a stáje, vyznačující se stejně jako dům hloubkovou orientací na parcele obdélníkového tvaru. Další hospodářské stavby mohly být obdobným způsobem umístěny na protější straně dvora za objektem sýpky nebo pozdějšího výměnku.

Stodola

Vzadu byl hospodářský dvůr zprvu volně a později těsněji uzavírán stodolou. Volné uzavření je charakteristické pro starší stodoly spalného provedení, které z protipožárních důvodů stávaly samostatně vzadu v zahradě. Těsnější uzavření zadní části hospodářského dvora stavbou stodoly umožnila až její nespalná konstrukce včetně střešní krytiny.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – zemědělské usedlosti © Martin Čerňanský