Roubené a zděné přízemní nebo patrové domy střední Čechy, domky a chalupy

Regiony

Pro střední Čechy jsou charakteristické jak přízemní tak patrové domy. Odlišné materiálové provedení domů je zvláště dobře patrné na několika domových typech, s nimiž se můžeme v rámci středočeského regionu setkat.

Kromě převažujícího domového typu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky zaujímajícího jižní polovinu kraje zasahují do středních Čech i dobové formy východočeského a severočeského typu a domového typu severozápadních Čech.

Roubená zástavba

S přízemními roubenými domy se můžeme na území středních Čech setkat zejména v oblasti Středočeské pahorkatiny (vrchoviny) a povodí Berounky, kde tvoří výše uvedený samostatný domový typ. Kromě této oblasti převažují domy přízemního uspořádání a roubené konstrukce rovněž v oblasti středního Polabí a Pojizeří, tedy na Nymbursku a Mladoboleslavsku. V případě Polabí je roubení často skyto pod vnější hliněnou mazaninou a pohledově se neuplaťnuje narozdíl od Pojizeří.

Zdaleka nejrozšířenějším typem obytné stavby na většině území středních Čech byl po staletí přízemní roubený dům trojdílného dispozičního uspořádání.

Přízemní domy

foto: Roubené stavby ze dřeva

Přízemní roubené stavby s bedněnými štíty. Z důvodu zemní vlhkosti jsou stěny roubeny na kamenných podezdívkách.
Mužský, okres Mladá Boleslav, Foto: © MaČe • fotogalerie

Přízemní roubené domy komorového typu byly obdobně jako v celé západoslovanské oblasti stavěny ve středních Čechách již od středověkého období.

V odlehlých nebo hospodářsky méně rozvinutých oblastech s dostatkem vhodného stavebního dřeva se jejich výstavba udržela dokonce až do počátku 19. století, tedy do období moderních dějin.

Patrové domy

Roubené domy (i hospodářské stavby) patrového uspořádání se vyskytují především v oblasti Kokořínska na Mělnicku.

Kromě roubených staveb se v oblasti středních Čech můžeme setkat rovněž se zděnými nebo hrázděnými domy a hospodářskými stavbami.

Hrázděná zástavba

Kromě domů a hospodářských staveb roubené nebo zděné konstrukce proniká do středních Čech rovněž hrázděná konstrukce. S hrázděnými stavbami se můžeme setkat především na Slánsku a Rakovnicku, kam přirozeně pronikají z pohraničních oblastí. Oproti severozápadněji položeným oblastem se však nejená o ucelené soubory staveb hrázděné konstrukce, ale spíše o konstrukční řešení kombinované s jinou stavební technikou.

Hrázděné domy

Výskyt hrázděných staveb, resp. staveb s hrázděnými patrem, je stejně jako v případě zděných domů podmíněn hlavně nedostatkem vhodného stavebního dřeva. Oproti jiným oblastem se hrázdění v důsledku vnější povrchové úpravy uplatňuje podstatně menší měrou.

Etnické prostředí

Určitý vliv v tomto případě ovšem sehrává i vazba na sousední oblasti, kde se v souvislosti s převahou německy mluvícího obyvatelstva stále častěji prosazuje hrázděná architektura patrového uspořádání. Neznamená to ovšem, že lze s hrázděnými stavbami ve středních Čechách či jinde ztotožnit bydlení německého etnika. Tehdejší osídlení zdaleka ještě nemá vyhraněný národnostní charakter.

Zděná zástavba

Vedle roubených domů a hospodářských staveb se ve středních Čechách můžeme již od středověku setkat i s domy zděnými z místně dostupného kamene. S nejstaršími zděnými domy na území středních Čech se setkáme především na Slánsku.

Mladší stavby zděné z kamene jsou ovšem zastoupeny v celé širší oblasti ležící severozápadně od Prahy včetně Berounska a Příbramska. Na stavby náležející k nejmladší vrstvě tradiční zástavby vesnice je ve všech středočeských regionech již užíváno pálených cihel, stejně jako na početné přestavby původem starších objektů.

Zděné domy

Rozšíření domů a hospodářských staveb zděné konstrukce odpovídá brzy odlesněným oblastech s nedostatkem vhodného stavebního dřeva, na místo kterého je pro stavbu přízemních a patrových domů nebo hospodářských staveb použito místního kamene.

Kamenné domy dokládá rovněž řada archeologických nálezů nebo ojediněle dochované stavby středověkého původu, resp. jejich nejstarší kamenické části.

Novodobá zástavba

Kromě středních a malých usedlostí se v prostředí vesnic středních Čech setkáme v důsledku sociální diferenciace obyvatel rovněž s domkářskou a chalupnickou zástavby. Malé domky a chalupy jsou zpravidla situovány na okraji vesnice nebo na návsi u rybníka.

Pozemkové reformy

Rovněž mladší plánovitě založené vesnice, ať již založení zcela nového nebo vzniklé rozparcelováním půdy panských velkostatků, jsou charakterizovány usedlostmi menší velikosti.

Oproti velkým zemědělským usedlostim zpravidla již středověkého původu se mladší usedlosti vzniklé právě v období poddanských a pozemkových reforem vyznačují méně rozlehlými polnostmi a pochopitelně i menším hospodářským zázemím v podobě nevelkých hospodářských staveb.

Domky a chalupy

Ještě zřetelnější je situace v případě méně majetných obyvatel, jejichž domky a chalupy jsou situovány v rámci již dřive zastavěného území vesnic nebo při jeho okraji.

Pro výstavbu domků a chalup totiž ve většině středočeských obcí zbývaly už jen nedostatečně velké plochy v nejméně výhodných polohách, často ve svahu nebo přímo v návesním prostoru.

Pro uvedené lokality je charakteristická poměrně obtížná dostupnost obhospodařované zemědělské půdy, kterou v řadě případů obyvatelé domků a chalup vůbec nevlastnili (odtud název bezzemek). V omezených prostorových podmínkých samozřejmě často nezbylo, než soustředit obytnou funkci i omezený hospodářských provoz pod společnou střechu.

Autor textu a fotky ke kapitole Střední Čechy – domy, domky a chalupy © Martin Čerňanský