Kraj Vysočina – 3 památkové rezervace a 5 památkových zón na území Kraje Vysočina

Vesnické památkové rezervace a zóny kraje Vysočina nejpočetněji zastupují vesnice na okrese Žďár nad Sázavou, ležícím zčásti v CHKO Žďárské vrchy. Starší stavby roubené konstrukce typické pro celé Horácko se vyznačují pro oblast typickými vysočinskými formami, které jsou přejímány i mladší zděnou architekturou. Pro okrajové části kraje představující zároveň úpatí Českomoravské vrchoviny, je tradiční zástavba ovlivněná především sousedními regiony.

Hlavní regiony

Žďárské vrchy a Horácko

Vesnice jihovýchodních Čech jsou nejvýrazněji zastoupeny typickými horáckými vesnicemi ležícími v oblasti CHKO Žďárské vrchy. Charakteristické jsou ovšem i vesnice dalších geomorfologických celků Českomoravské vrchoviny (Křižanovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina atd.). Mnohé z horských vsí leží přímo na českomoravském pomezí, rozdělené bývalou zemskou hranicí. S ohledem na členitost terénu je ve vyšších polohách charakteristická ponejvíce rozptýlená zástavba, často již středověkého původu z doby vnitřní kolonizace.

Velké usedlosti jsou představovány trojbokými a čtyřbokými dvory, zcela stavebně uzavřenými ohradní zdí nebo domovým křídlem. V okolních nižších polochách se vyskytují i podstatně mladší založení vesnic z 18. století, vyznačující se vlivem terénu nepravidelným návesním uspořádáním. Pro oba půdorysné typy sídel jsou příznačné přízemní roubené a zděné stavby v podobě typické pro celou oblast Českomoravské vrchoviny, s charakteristickými bedněnými štíty, podlomením a vrcholovou valbičkou. Původní střešní krytinou byl štípaný šindel, nahrazovaný v současnosti vláknocementovými šablonami.

Českomoravská vrchovina – úpatí

Další výraznou oblastí lidové architektury jihovýchodních Čech je jižní úpatí Českomoravské vrchoviny zaujímající prostor mezi jižními Čechy a jižní Moravou. Na urbanistické a architektonickém utváření zdější zástavby můžeme dobře sledovat vliv sousedních regionů. Dobře patrný je zejména stavební vývoj směřující od starší štítově orientované zástavby až k podélnému okapovému řazení domů, na jejichž průčelích se uplatňuje i mladší výzdoba včetně ohlasů secesního tvarosloví.

Vesnické památkové rezervace (VPR)

Z celkových 3 vesnických rezervací na území kraje Vysočina nalezneme jednu na Třebíčsku – obec Velký Dešov a dvě na okrese Žďársku nad Sázavou – vesnice Krátká a Křižánky. Na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku nenalezneme žádnou památkovou rezervaci se souborem lidové architektury.

foto: Východočeské pam. rezervace

Mapka Kraje Vysočina kraje s vyznačením památkových rezervací se soubory lidové architektury. Zcela dole podrobnější mapa.
Kraj Vysočina, Mapka: MaČe • fotogalerie

NÁZEV OBCE | ORP

Okres Třebíč

Dešov | Dešov

Vesnické sídlo s obdélným návesním prostorem středověkého původu, rozšířeném později o mladší a sociálně rozvrstvenou zástavbu. Historický vývoj samotného sídla je charakterizovaný přechodem od starší a štítově orientované zástavby k okapové orientaci objektů ve vztahu k veřejnému prostoru. Hospodářské i obytné stavby tzv. dyjsko-oslavského typu jsou hliněné nebo zděné konstrukce a pocházejí především z 18. až počátku 20. století.

Západní návesní fronta tvořená nejmladší vrstvou okapově orientované zástavby se nachází poměrně v dobrém stavebně-technickému stavu a pozitivně se odráží v obrazu celé obce. Oproti tomu část jižní návesní fronty se vyznačuje poměrně nezdařile modernizovanými stavbami rovněž okapové orientace, která převládá i na severní straně návesního prostoru. Popis se zpracovává a bude doplněn později.

Dešov, foto 1 – přestože lze na mapě stabilního katastru z konce 1. čtvrtiny 19. století sledovat ještě naprostou převahu štítově orientovaných staveb, směřuje vývoj v této a přilehlých jihomoravských oblastech k postupnému překrytí vjezdů a okapové orientaci. Příkladem jsou i tyto domy s půdními nadezdívkami a průčelími zdobenými plastických dekorem někdy z počátku 20. století, na které kolmo navazují dvorní křídla původních štítově orientovaných staveb. Jedná se o st.p.č. 61 a 62; foto: 2005.

Dešov, foto 2 – vedle hlavního návesního prostoru vymezeného velkými usedlosti došlo vlivem socialní diferenciace obyvatel ke vzniku dalších veřejných prostranství, jak dokládá i nepravidelně uspořádaná zástavba ve východní části sídla. Vlevo na snímku je zachycena přestavěná podoba zděného domu na st.p.č.42 a vpravo zděný dům na st.p.č.40, který ve 2.pol.19.století nahradil na témže místě situovanou starší stavbu provedenou ještě ze spalného materiálu znázorněného na mapě v barvě žluté; foto: 2005.

Dešov, foto 3 – zatímco poměrně sevřené zastavění st.p.č.55 zachovává i po přestavbách a zarovnání uliční čáry starší štítovou orientaci, představuje usedlost na sousední stavební parcele č. 54 již přechodnou formu k okapově orientované zástavbě. Otočení hřebene však ještě není zcela završeno, jak dokládá přerušení okapové hrany křivkově tvarovanými rameny štítu s kolmo orientovanou střechou nad touto částí stavby; foto: 2005.

Dešov, foto 4 – na st.p.č.50 situovaný dyjsko-oslavský dům, který si udržel původní štítovou orientaci. Svým vnějším výrazem náleží k domovému typu severozápadně položené Českomoravské vrchoviny, mezi jejíž místní dobové formy náleží. Dům je vyzděný z kamene, s použitím cihel v místech mladších stavebních úprav. Nevelký hospodářský dvůr je uzavřen půlkruhově klenutou zděnou branou s brankou; foto: 2005.

Okres Žďár nad Sázavou

Krátká | Sněžné

Horácká vesnice v CHKO Žďárské vrchy založená na počátku 18. století a charakterizovaná nevelkým a nepravidelným půdorysem návesního typu. Historii Krátké, charakter zástavby, fotografie a mapy naleznete na stránce Krátká.

Křižánky | Křižánky

Horácká horská vesnice s rozptýlenou zástavbou ležící na historické hranici Čech a Moravy v prostoru CHKO Ždárské vrchy. Stručnou historii Křižánek, charakter zástavby, fotografie a mapy naleznete na stránce Křižánky.

Vesnické památkové zóny (VPZ)

Z celkového počtu 5 vesnických památkových zón na území kraje Vysočina nalezne jednuna Havlíčkobrodsku – obec Petrovice, Jihlavsku – obec Praskolesy, Pelhřimovsku – obec Zhoř, Třebíčsku – obec Boňov i Ždársku nad Sázavou – Ubušínek. Jsou tedy rovnoměrně zastoupeny všechny okresy kraje, byť pouze jednou vesnicí prohlášenou za vesnickou památkovou zónu.

NÁZEV OBCE | Obec s rozš. pravomocemi

Okres Havlíčkův Brod

Petrovice | Štoky

Historii Petrovic, popis charakteru zástavby, fotografie a historické mapy naleznete na stránce :: Petrovice.

Okres Jihlava

Praskolesy | Mrákotín | Jihlava

Vesnice charakterizovaná horskými usedlostmi typickými pro jižní část Českomoravské vrchoviny. Velké a uzavřené čtyřboké dvory vystavěné převážně z kamene jsou doplněny o mladší sociálně determinovanou zástavbu skromnějších rozměrů. Více informací včetně dalších fotografií a map k nalezení na samostatné stránce :: Praskolesy.

Okres Pelhřimov

Zhoř | Pacov

Vesnice středověkého založení nepravidelného půdorysu, odrážejícího členitost terénu. Starší vrstva zástavby nahrazena stavbami vyzděnými z kamene, později cihel. V dominatní vyvýšené poloze situován kostel se samostatnou zvonicí. Další informace je možné nalézt na samostatné stránce :: Zhoř.

Okres Třebíč

Boňov | Jaroměřice nad Rokytnou

Návesní vesnice na úpatí Jevišovské pahorkatiny, charakterizovaná čtyřbokými dvory a doplněná o mladší domkářskou zástavbu. Převážně z kamene vyzděné trojboké usedlosti charakterizují štítově orientované stavby zatímco čtyřboké dvory uzavírá okapově orientovaný dvůr s průjezdem. Obraz návsi doplňují nízké ohradní zídky, záhumenní prostor hospodářské stavby ve dvou frontách. Další informace na stránce :: Boňov.

Okres Žďár nad Sázavou

Ubušínek | Ubušínek | Žďár nad Sázavou

Vesnice v oblasti Hornosvratecké vrchoviny, charakterizovaná nepravidelnou zástavbou po obou stranách komunikace. Stavební obraz vsi ovládají uzavřené trojboké a čtyřboké usedlosti. Vedle mladších staveb vyzděných z kamene a cihel se dochovala rovněž starší roubená vrstva zástavby. Historii obce včetně dalších fotografií a mapy nalezenete na stránce :: Ubušínek.

Autor textu a fotodokumentace Kraj Vysočina – rezervace a zóny se soubory lidové architektury © Martin Čerňanský