Areál starého národopisného muzea – staročeské chalupy a drobné objekty

Základem nejstarší části Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem se staly stavby soustředěné kolem tzv. staročeské chalupy situované v parkovém prostředí vedle zámku.

Staročeská chalupa

foto: Staročeská chalupa

Na původním místě stojící objekt kovárny upravený na tzv. Staročeskou chalupu včetně interiérové expozice.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Staročeská chalupa je původem zděná stavba panské kovárny, užívané později rovněž jako přerovská rychta rodiny Bělíků. Její stavební historie sahá do 1. poloviny 18. století a s ohledem na funkci stávala poněkud stranou ostatních staveb. Na místní národopisné muzeum byla zařízena již v roce 1900, tedy ještě před vznikem přerovského skanzenu.

Jedná se o výraznou přízemní stavbu s čelní podsíni tvořenou třemi vyřezávanými sloupky vynášejícími předsazený bedněný štít ukončený ve vrcholu kabřincem. Kabřinec je společně se střechou sedlového tvaru kryt dřevěným šindelem.

Roubené chalupy

foto: Chalupy v Přerově nad Labem

Štítová průčelí chalup opatřených sedlovými střechami s bedněnými štíty ukončenými kabřincem nebo polovalbou.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Později je prostor před tzv. staročeskou chalupou doplněn o dvějiž štítově orientované chalupy přemístěné z obce Chvalovice a Draha. Chalupy pocházejí ze 2. poloviny 18. století a mají roubené světnice s mírně předsazenými bedněnými štíty, přičemž chvalovická je celá omítnuta. Zadní hospodářské části obou chalup krytých šindelovou krytinou jsou zděné.

Hospodářské stavby

Ještě blíže tzv. staročeské chalupě jsou umístěny roubené hospodářské stavby. Jedná se obílený špýchar z obce Vlkavy krytý došky a sušárnu ovoce ze švestkového sadu z Břístve pokrytou šindelem. Doba výstavby špýcharu i sušárny ovoce spadá do přelomu 18. a 19. století.

Úly, studna, zvonička, socha a milník

Výše uvedené chalupy a hospodářské stavby zároveň vymezily ústřední prostor nejstarší části Polabského národopisného muzea. V tomto prostoru nebo jeho blízkosti je soustředěna i řada dalších drobných staveb nebo stavebních či uměleckýchděl. Jedná se zejména o klátové úly, studně a zvoničku z Kozovaz (původní roubená studna ani zvonička se nedochovala). Nechybí ani barokní socha světce nebo sloupový milník.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Skanzen Přerov nad Labem – areál národopisného muzea © Martin Čerňanský