Valašská dědina a stavby různé funkce – areál lidových staveb v Rožnově pod Radhoštěm
Největším areálem a zároveň i nejdelším prohlídkovým okruhem je areál Valašské dědiny. Projekt vznikl v polovině 20. století za účelem muzejního uchování rychle zanikajících dřevěných staveb lidové architektury z oblasti Valašska.
foto: Valašská dědina – fojtství
Roubený dům fojta s pavláčkou po třech stranách patra. Pavlačku kryje široce přetažená střecha s podlomením, opatřeném rovněž šindelem.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Stavby pro bydlení
Ve Valašské dědině rožnovského skanzenu nalezneme obytné stavby různých sociálních vrstev. Až na vyjímky se jedná o přízemní stavby roubené konstrukce se sedlovými střechami krytými šindelem. V řadě případů sloužily kromě bydlení i dalším činnostem a byly doplněny o další stavby.
Fojtství
Nejhonosnější formou se přitom vyznačují roubené patrové domy fojtství, reprezentované ve skanzenu originálem stavby původem z Lidečka. Protože stavbu nechal na počátku 19. století postavit lidečský fojt, označovala se jako fojtství i když účelu úřadu zástupce vrchnosti již nesloužila. Z důvodu sňatku s dcerou mlynáře byla totiž přemístěna k místnímu mlýnu, kde sloužila jako dílna.
Domy
foto: Dům usedlosti
Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic – Podťatého. Usedlost tvoří přízemní roubený dům s podsíňky a stavby hospodářské funkce.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Výrazných forem jsou rovněž domy většíchpasekářských usedlostí nebo středních hospodářství s přidruženou výrobou nebo jinou doplňkovou činností.
Mezi těmito jmenujme dům Šturalovy pasekářské usedlosti z Velkých Karlovic – Podťatého, datovaný do 18. století. Dále dům s chlévem a podsíňky z Valašské Polanky, opatřený expozicí tkalcovství představující jeden z důležitých zdrojů obživy mnoha valašských rodin.
Dalším je dům s podsíňkem a sklepem z Velkých Karlovic – Jezerného, představující ukázku hospodářství spojeného s dalším zdrojem obživy – formanstvím. Na svém původním místě byl dům společně s chlévy a stodolou součástí tzv. kuly, přestavující soubor usedlostí s majitely propojenými příbuzenskými vztahy.
Chalupy
foto: Chalupy rožnovského skanzenu
Roubený dům a chalupy na kamenné podezdívce, štítově orientované na zemní terase. Chalupy se vyznačují na první pohled menšími rozměry.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Bydlení slabších sociálních vrstev dokládají početně zastoupené chalupy,vyznačující se malých hospodářským zázemím nebo stojící samostatně. Ve skanzenu jsou reprezentovány původními nebo jako kopie provedenými objekty. Svým umístěním na terase pohledově vynikají chalupy z Nového Hrozenkova, dokládající bydlení v 19. století.
Řada dalších chalup je rozmístěna i v jiných částech areálu. Příkladem může být níže situovaná chalupa bezzemka z Leskovce, dokládající obydlení nechudší společenské vrstvy valašského obyvatelstva. Dále chalupa ze Študlova obývaná zvěroklestiči (miškaři) nebo chalupa z Janinovy lúky na Horní Bečvě.
Mezi starší chalupy, datovanými do 18. století, náleží chalupa z Prlova situovaná až za větrným mlýnem a chalupa z Velkých Karlovic – Miloňova, situovaná jako první objekt areálu Valašské dědiny blíže začátku prohlídkové trasy.
Stavby pro hospodářství
Vedle staveb pro bydlení jsou v areálu Valašské dědiny umístěny rovněž stavby hospodářské funkce. Tyto zpravidla souvisejí s hospodářstvím ve formě tradičního zemědělství nebo salašnictví. Dále rovněž stavby sloužící pro výrobu (technické stavby) nebo související s duchovním životem (sakrální stavby).
Vpravo hospodářské stavby rolnické usedlosti, sloužící dnes tzv. živému hospodářství. Je zde stáj, chlév s kůlnou, ovčín i stodola s chlívky.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Hospodářské stavby
Hospodářské stavby v areálu Valašské dědiny zastupují nejpočetněji objekty náležející k rolnickým usedlostem, jako jsou stáje, chlévy, stodoly atd. Jedná se o stavby nezbytné k soběstačnému provozu tradičního hospodářství různé velikosti.
K dalším stavbám hospodářské funkce náleží sušárna ovoce a patrová komora s kamenným sklepem a dřevěným patrem opatřeným pavláčkou a štítem s podlomenicí i kabřincem. Patro sloužilo k uskladnění sušeného ovoce. Obě drobné stavby datované do závěru 19. století pochází ze Seninky.
Salašnické stavby
Mezi několika salašnickými stavbami reprezentujícími specifický a regionální typ hospodářských staveb najdeme kolibu i pajtu. Lehká dřevěná konstrukce pajty byla prvním z objektů tzv. salašnické expozice. Výše po trase situovaná roubená stavba koliby pochází z Černé hory. Stavby dokládají sezónní hospodářství v oblasti Moravskoslezských Beskyd.
foto: Stavby pro salašnictví
Sezónní hospodářství při salašnickém chovu ovcí, původně stojící na horských pastvinách. Kromě ovčínů a chléva v blízkosti umístěno též sezónní obydlí.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Až v horní části areálu jsou situovány další salašnické stavby, sdružené v tzv. stánisko. Soubor sezónních staveb z oblasti Javorníků, datovaných až do 2. poloviny 19. století, tvoří chlév pro dobytek a několik ovčínů. Náleží k nim ovšem i opodál stojící obytné stavení z Karolinky – Rákošového, náležející ke stavbám pro bydlení.
Sakrální stavby
Z objektů sloužících (nejen) duchovní funkci je možné jmenovat roubenou zvonici z Lužné a zvoničku z Vrbětic. Dále rovněž zděnou kapli z Valašské Bystřice, opatřenou stále ještě dřevěným zastřešením.
Technické stavby
V areálu Valašské dědiny nechybí ani technické stavby, které zastupuje větrný mlýn, kovárna a vahadlová studna. Dosud funkční větrný mlýn, nestojící dnes zcela v náhorní poloze, pochází z Kladník u Lipníka nad Bečvou. Jedná se o dřevěný větrný mlýn beraního typu, postavený v 1. polovině 19. století. Z tohoto období pochází i vybavení větrného mlýna, jen o něco mladší než jeho stavba. V odlehlé náhorní poloze téměř na samém horizontu je umístěn malý větrný mlýnek s turbínou.
foto: Stavby pro výrobu a další funkce
Kopie přízemní kamenné kovárny, nad kterou byla vyzdvižena starší roubená konstrukce komory sloužící jako sýpka.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Ze stavebně-historického hlediska je neméně zajímavou rovněž kopie vesnické kovárny z Lutoniny. Vlastní kovářská dílna byla umístěná v přízemí kamenné konstrukce, nad kterým byla již kovářem dodatečně zdvižena starší roubená komora. Vnitřní vybavení dílny je staršího i mladšího data než 2. polovina 19. století, do které jsou různě staré části stavby datovány. Vedle kovány je klec k umístění zvířat při kutí.
Nad chalupami z Nového Hrozenkova je umístěn objekt vahadlové studny, dokládajícím důležitost vodního zdroje. Technickým stavbám se zařízením na vodní pohon je věnován samostatný areál Mlýnská dolina.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašská dědina © Martin Čerňanský
