Umístění staveb na vesnice – prostorotvorná a volná skladba

Náčrty uvedené níže ve značně zjednodušené podobě vystihují jeden ze základních a přetrvávajících nedostatků naší poválečné architektury, která se stala architekturou bez urbanistického prostoru. Došlo k částečné nebo úplné dezurbanizaci mnoha vesnických sídel i jejich základních skladebních jednotek – selských usedlostí.

Uspořádání staveb nevytvářející prostor

Neurbanizovaný prostor sídla

Půdorys charakterizující satelitní zástavbu bez urbanistického konceptu. Rodinné domy nejsou nijak organizovány, vůči sobě ani ve vztahu k ústřednímu prostoru. ČVUT, Disertační práce, Kresba © MaČe • fotogalerie

Neprostorotvorná skladba objektů představuje v níže položených a úrodnějších rovinných polohách charakterizovaných převážně návesními typy vesnic nežádoucí řešení. Často je charakteristická pro satelitní zástavbu vznikající bez urbanistického konceptu v příměstských aglomeracích. Urbanistický prostor jakoby se „rozlil“ mezi stavebními objekty a zcela zanikl, často hovoříme o dezurbanizaci. Informace o vzdáleném horizontu (matematický symbol ležaté osmičky značí nekonečno) nestihne člověk, je-li jím obklopen ze všech stran, dost dobře a bezezbytku ve své mysli zpracovat. Člověk nedokáže vnímat nekonečno jako urbanistický prostor. Velký stupeň bezbřehosti a neohraničenosti navíc přísluší spíše přírodním pralátkám (oheň, vítr, voda, vzduch…) než architektuře.

Jiná situace ovšem nastává u údolních lánových vesnic v horských oblastech, které jsou charakterizované odlišným způsobem hospodaření. Osídlení těchto méně úrodných oblastí nastávalo později a odlišně oproti nížinným polohám. Namísto tradičního zemědělství nastupuje salašnictví nebo pastevectví, případně je méně výnosná zemědělská činnost dříve či později doplněna o domácí řemesla. Prostor údolních lánových vesnic charakterizovaných rozptýlenou zástavbou je modelován členitostí okolního terénu. Nedochází zde tedy k jevu uvedeném v předchozím odstavci, který byl věnován výhradně vesnicím ležících v rovinatém terénu.

Uspořádání staveb vytvářející prostor, tj. prostorotvorná skladba

Urbanizovaný prostor vesnice

Půdorysné uspořádání návesní vesnice, s obytnými a hospodářskými stavbami usedlostí vymezujících společně s ohradními zdmi návesní prostor.
ČVUT, Disertační práce, Kresba © MaČe • fotogalerie

Prostorotvorná skladba stavebních objektů v rámci návesní vesnice. Jednotlivé stavby nejrůznější funkce jsou soustředěné kolem ústředního prostoru veřejného charakteru – návsi. Uprostřed je situována zpravidla jen sakrální stavba nebo mladší domkářská zástavba. Návesní prostor je těmito stavbami náležejícími jednotlivým usedlostem více či méně vymezen a ohraničen. Ohraničení tvoří jak průčelí obytných a hospodářských staveb, tak často ohradní zdi s vjezdovými bránami.

Jako v předchozích případech je zjednodušeně nakresleno libovolné stanoviště, ze kterého pozorovatel svým pohledem vysílá „impulsy“. Většina z nich se vzápětí vrací i s dostatečně přesnou informací o jednotlivých stavbách obklopujících náves. Čím více vizuálních „impulsů“ se v poměrně krátké době vrátí (symbol obousměrných šipek), tím lépe poznám své okolí a uvědomím si kvalitu urbanistického prostoru tradiční vesnice.

Autor textu a fotodokumentace k Venkovský prostor a usedlosti © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin, Disertační práce, ČVUT