Výzdoba staveb – exteriérová a interiérová malba a otisk, barevnost staveb

Interiérová malba

V tradičním obydlí se uplatňovala interiérová malba především na vnitřních stěnách světnice, síně, a hlavně pak na ohništi a stěnových plochách kolem něj (malované ohniště). Vedle geometrických a rostlinných prvků se v ornamentice interiérových maleb vyskytovaly i zvířecí motivy. Územní výskyt interiérové malby se kryje s rozsahem exteriérových maleb (nástěnná malba).

Primitivní výzdobou formu představuje otiskování barevných vzorů (obilné klasy, kukuřice, tiskátka z brambor nebo řepy ve tvaru srdce, hvězdy ap.).

Mladší ornamentální výzdoba byla prováděna volným tahem prstů, později malováním pomocí štětců atd. Závěrečnou fází vývoje interiérové malby je schématické malování pomocí šablony vystřižené z tuhého papíru. (V. Frolec, str. 76/změněn slovosled).

Malování mýdlem

Lidová výzdobná technika uplatňující se na oknech a skleněných výplních interiérových dveří. Je novějšího původu a její výskyt se omezuje na oblast Podluží a Strážnicka na jihovýchodní Moravě. V ornamentice se uplatňují prvky, které se rovněž vyskytují v názední malbě a částečně i ve výšivce (V. Frolec, str. 119).

Malovaná výzdoba

Exteriérová malba, nástěnná malba, názední malba

Těrkování

Roztírání barvy na stěně (J. Vařeka, str. 230).

Autor hesla Malování mýdlem z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru