Katastrální mapa je mapa s vyznačením hranic pozemků i půdorysů staveb
Mapa obce se všemi pozemky, jejich hranicemi a vyznačením účelu ploch pro pozemkové knihy, se záznamy výměr, výnosů a daní z pozemků. Studium katastrálních map je důležité zejména pro poznání vývoje
- urbanistické struktury obcí
- zástavby a orientace domů
- umístění hospodářských objektů
- rozšíření některých typologických druhů staveb (větrných mlýnů, sušáren, polygonálních stodol a dalších).
Mapy stabilního katastru
Pro studium sídel, plužiny a lidového stavitelství jsou cenné především mapy stabilního katastru (měřítko 1 : 2880), které vznikly na základě patentu císaře Františka I. z 23. 12. 1817. Stabilní katastr byl budován na vědeckém základě, tj. byla zpracována trigonometrická síť a pak pro každou obec zhotovena samostatná katastrální mapa.
Indikační skici map stabilního katastru
Do tzv. indikačních skic byly zakresleny veškeré hospodářské pozemky obdělávané i jiné, a to bez ohledu, byly-li v držbě selské nebo panské, dále byly zaznamenány jména držitelů a domovní čísla. Mapovací komise pracovaly v letech 1826-1843.
V indikačních skicách i podle nich zhotovených císařských otiscích map stabilního katastru jsou dřevěné objekty, resp. přesněji spalné objekty, označeny žlutě a zděné, resp. přesněji nespalného provedení (tzn. také se zděným topeništěm a komínem, s protipožární hliněnou omazávkou, červeně (růžově). U staveb kostelů a zámků je použito sytějších odstínů odpovídajících barev. Dále jsou katastrální mapy důležitým zdrojem pro poznání plužiny. Graficky jsou rovněž rozlišeny jednotlivé krajinné prvky (lesy, louky, orná půda, pastviny, zahrady, vinice, silnice a cesty, vodní toky a plochy). (lit. 016: V. Frolec, str. 88/upraveno, doplněno).
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.