Kuchyně a kuchyňský kout, černá a moderní kuchyně, vnitřní a venkovní kuchyně

Místnost vybavená uzavřeným oteplovacím zařízením (zpravidla sporákem), určená především k přípravě jídel. Jejím předchůdcem je černá kuchyně. V tradičnídch lidových domech nahrazuje často starou síň. V současných vesnických domech je kuchyně nejvíce využívanou místností (slouží k vaření, stolování, pracovním činnostem, odpočinku a k jiným účelům) (V. Frolec, str. 110).

Obsah :

Obytná kuchyně

Místnost vybavená uzavřeným otopným zařízením (zpravidla sporákem), které se vedle vaření využívá též ke stolování, drobným pracovním činnostem, ke spaní a jiným účelům. Ve vesnickém domě přebírá funkce staré jizby (světnice) (V. Frolec, str. 136).

Letní kuchyně

Zpravidla menší místnost v domě nebo samostatná stavba ve dvoře, vybavená uzavřeným otopným zařízením (většinou sporákem) a sloužící v letních obdobích k přípravě pokrmů, někdy je též využívána k odpočinku staršími osobami. Letní kuchyně vznikají adaptací starších domových místností, hospodářských prostor nebo jako novostavby. Běžné jsou v jižních oblastech Moravy a jinde (V. Frolec, str. 114/).

Spúšťka (nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Vrchní část seříznutého štítu („ šup “);

2. Malá místnost, zpravidla v dvorovém přístavku, sloužící jako letní kuchyně (V. Frolec, str. 208).

Kuchyňský kout

Černá kuchyně a související pojmy

Více nebo méně uzavřený prostor v zadní nebo boční části síně (popř. v jiné části domu) s otevřeným komínem, pod nímž bylo otevřené ohniště, resp. další otopné zařízení (sporák, pec). Název černé kuchyně se odvozuje právě od stěn zčernalých od kouře stoupajícího z ohně na otevřeném ohništi.

V černé kuchyni byl dříve zpravidla též zabudován kotel sloužící k přípravě nápoje pro dobytek, k vyvařování prádla a jiným účelům. Ve stěně nad ohništěm bylo ústí pece a kamen postavených v jizbě a později ve světnici. V černé kuchyni se připravovaly na otevřeném ohništi pokrmy, odtud se také přikládalo do pece a kamen.

Černé kuchyně vznikly patrně v pozdní době římské v patricijských domech a ve středověku nalezly uplatnění i v panské a měšťanské kultuře na území severně od Alp. V západní části našeho území se ve vesnickém prostředí postupně uplaťnují od 2. poloviny 16. století, a zejména v 17. století, kdy v nížinných oblastech jsou již běžné. Ve odlehlých a výše položených krajích se rozšířily až později.

Vznik černých kuchyní souvisí s přeměnou dymné jizby (tmavé a zakouřené) ve světnici (světlou, bez kouře), přičemž k jejich budování přispěla i protipožární nařízení z 18. a 19. století. Černé kuchyně se nejdříve ujaly ve venkovských hostincích, mlýnech a na farách. Jejich vývoj v rolnických domech postupoval od otevřeného prostoru v zadní části síně až po provedení uzavřené místnosti opatřené dveřmi. Černá kuchyně byla někdy větrána a přisvětlována okénkem v zadní stěně domu.

Na stěnách černých kuchyní se v některých krajích uplatňovala ornamentální výzdoba (nástěnná malba), která se rozvinula do bohatých forem zejména po zániku původní funkce. (V. Frolec, str. 25-26/kráceno, bez větší úpravy).

Regionální výrazy pro černou kuchyni

Kuchyňka (nářečně, Čechy, západní Morava)

též

Ohnicko, vohnisko (nářečně, západní a střední Morava)

též

Poštůvna (nářečně, okolí Jindřichova Hradce)

též

Nothert (nářečně, Brněnsko)

též

Pod komínem, podkomín (nář., východní Čechy, Morava)

Mandrholc, mandrholec (lidově)

též

Mandltrám (nářečně, jihovýchodní Morava)

Vodorovně položený trám (překlad), který nese v černé kuchyni přední část otevřeného komínového tělesa (J. Vařeka, str. 120).

Požerák (nářečně, střední Čechy)

Otvor v klenbě černé kuchyně, nad níž byl zbudován komín (J. Vařeka, str. 174/kráceno).

Šperovka (nářečně, Křivoklátsko)

Černá kuchyně s otevřeným komínem, která se po ztrátě své funkce uzavřela pod klenutím rovným stropem (J. Vařeka, str. 223).

Pec

1. Otopné zařízení sloužící k pečení, někde i k vaření pokrmů, k sušení ovoce, palivového dřeva, loučí, obilí, k vypalování keramiky, k sušení konopí a lnu.

2. Přeneseně se v některých krajích užívá názvu pec pro kamna nebo sporák a naopak peci se říkalo kamna (Příbramsko). (V. Frolec, str. 157-158/kráceno).

Chlebová pec

Kromě pece v domě mohly být chlebové pece stavěny rovněž jako samostatné objekty a to v usedlostech (ve dvoře nebo zahradě) nebo na návsi. Zejména ve druhém případě přitom sloužily obecnímu využití a byly doplněny o předsíňku sloužící jako obslužný prostor. Samotná pec i předsíňka byly kryty společnou střechou, obvykle sedlového tvaru (MaČe/doplněno)

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Literatura a odkazy k tématu:

Černá kuchyně. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Černá kuchyně

Kitchen. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kitchen