Hřeben střechy a hřebenáče, perutě nebo rohatiny

Hřeben střechy

Vrchol střechy, ve kterém se protínají střešní roviny. Bývá pokryt došky namočenými v řídkém blátě (kalenica) nebo drnem a zpevněn zkříženými dřevy (koník). Dále může být kryt přesahujícím šindelem nebo prkny. U nehořlavé krytiny je hřeben kryt pálenými, azbestocementovými a jinými hřebenáči.

Drnový vrch se upravoval tak, že se do žlábku vzniklého mezi konci vrchních došků vložila po celé délce snopovitě sbalená sláma, která se přikryla dlouhými plásty drnu velikosti asi 35 x 100 cm. Takto upravený hřeben střechy brzy porostl mechem, trávou a netřeskem, který podle lidové víry chránil stavení před zásahem blesku. Na hřebenu střechy se nesmělo zničit čapí hnízdo, aby dům nevyhořel (V. Frolec, str. 69).

Hřebenáče

Došky, šindel, prejzy a jiná krytina pokládaná na hřeben střechy (V. Frolec, str. 69).

Nicohlav

/ nářečně, Čechy

Dubový klínek bez hlavičky, na který se navlékala vrchní lať pro přibití došku na hřebeni střechy (V. Frolec, str. 133).

Kalenec

/ nářečně, Čechy

Hřeben střechy uplácaný ze slámy namočené v hlíně (klade se klasy proti sobě), došek namočený v hlíně (J. Vařeka, str. 84)

obdobně

Kalenice, kalenica

/ nářečně, Čechy, Morava

Hřeben střechy pokrytý doškem namočeným do řídkého bláta, popř. zatěžovaný plástvemi drnu. Bývá zpevněn zkříženými dřevy (koně). Na kalenici často rostl netřesk střešní (V. Frolec, str. 84).

též

Mazance

/ nářečně, jihovýchodní Morava

Došky ve vrcholu střechy namočené v řídkém blátě („kalenica“) (V. Frolec, str. 120).

Netřesk střešní

Sempervivum tectorum, rod čeledi tučnolistých. Má růžové květy, červeně tečkované. Rostl na hřebenu střech. Lidová víra přisuzovala netřesku střešnímu ochranu domu před bleskem (V. Frolec, str. 133).

Rohatiny

Zkřížená prkna nad vrcholem štítu, vyřezávaná do tvaru zvířecích a jiných motivů (např. koňské, dračí a ptačí hlavy). Prkna nebo trámky jsou přeplátovány nebo provlečeny.

Rohatiny (též „ perutě “) byly rozšířeny na Šumavě, v západní části Plzeňska a v jižních Čechách (okolí Bechyně, Veselí nad Lužnicí a Doudleb). Dodnes se s nimi běžně setkáváme na dřevěných stavbách hlavně v severovýchodní Evropě. Ikonograficky jsou z našeho území doloženy ze 14. století (na vyobrazení Zkáza města Sodomy ve Velislavově bibli z 1. polovině 14. století, v Liber depictus z téže doby, na fresce Narození Páně v kostele ve Slavětíně a u téhož výjevu v iluminovaném misálu olomouckého biskupa z roku 1360).

Nářečně na Doudlebsku jsou rohatiny zvány „ ty cipy “, „ ty konce “ (J. Vařeka, str. 184).

též

Kobyla, kobylka

1. Překřížená dřeva zpevňující u hřebenu doškovou střechu, též koně (nářečně, východní Čechy, východní Morava) (V. Frolec, str. 177).

2. – 6. Další samostatné významy termínu kobyla či kobylka uvedeny u hesla vaznice.

též

Koně, koník

Zkřížené, asi 1 m dlouhé kolíky (tyče) z tvrdého (akát, dub, jasan) nebo z borového dřeva, které na hřebenu střechy přichycují slaměnou či rákosovou krytinu. Bývají přivázány k střešním latím a v místě křížení jsou spojeny slaměným povříslem, drátem nebo klínkem. V Čechách též název „kobyly„, „kozičky“ ap., viz též rohatiny (V. Frolec, str. 96).

též

Perutě

/ nářečně, jižní Čechy

1. Zkřížená často vyřezávaná prkna nad čelem stavení s doškovou střechou (viz rohatiny) (J. Vařeka, str. 159).

2. Lopatky větrného mlýna, viz samostatné heslo Mlýny nebo články Větrné mlýny (MaČe, doplněno).

obdobně

Prjéves

/ nářečně, moravské Kopanice

Překřížená dřeva zpevňující u hřebenu doškovou střechu (V. Frolec, str. 92).

Kleště, kleštice, kleštiny

/ nářečně, Doudlebsko

1. Překřížená dřeva zpevňující u hřebenu doškovou střechu (V. Frolec, str. 92).

2. Vodorovný konstrukční prvek příčné vazby krovu, viz Konstrukční prvky krovu nebo Spojovací prostředky a spojovací materiál (MaČe, doplněno)

3. Svislý konstruknčí prvek pro ztužení roubených stěn, viz Stěnové kleštiny.

Korouhvička

Viz samostatné heslo Korouhvička.

Makovice

Viz samostatné heslo Makovice.

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Pozn.: Doplnit perutě u větrných mlýnů jako samostatný bod.