Sklep, pivnice, loch nebo haltýř?

Sklep

1. Prostor nebo drobná stavba sloužící k uskladnění brambor, zeleniny, mléka a jiných produktů. Bývá umístěn pod obytný stavebním (nejčastěji pod síní nebo komorou), pod stodolou, kůlnou, sýpkou, anebo stojí samostatně ve dvoře, zahradě, před domem nebo na jiném místě v blízkosti obydlí.

Sklepy vybudované mimo parcelu dvora vytvářejí často řady nebo shluky. Příkladem mohou být rovněž vinné sklepy řadového nebo shlukového uspořádání, např. Veletiny, Vlčnov nebo Petrov-Plže.

Ze stavebního hlediska jde o stavby vyhloubené pod úrovní terénu nebo ve svahu. Vstupní prostor s dveřmi bývá vyzděn a vchází se jím po schodech nebo po šikmé spojovací chodbě (šíje) do vlastního prostoru sklepa, který je vyzděn z kamene nebo z cihel. Sklepy jsou většinou jednoprostorové. Některé sklepy byly spojovány s lochy.

2. Ve významu klenuté komory (souvislost sklep – klenouti) (nářečně, východní Čechy) nebo klenuté místnosti (např. v Praze se do počátku 18. století termínem sklípek označoval klenutý pokoj). V jihozápadních Čechách se nazývá pivnice.

3. Podsklepený špýchar, klenuté, ohnivzdorné přízemí špýcharu (nářečně, jižní Čechy, Chodsko).

4. Průtokový sklep (haltýř) sloužil k ukládání mléka nebo jiných potravin, ochlazovaných protékající vodou (V. Frolec, str. 199/kráceno, ).

Loch

(nespisovně, z němčiny das Loch = díra, otvor, basa ve smyslu vězení)

1. Tajná podzemní chodba, jáma nebo prostor sloužící jako skrýš k uschovávání zásob (obilí, potravin apod.). Ve válečných obdobích sloužil loch i jako úkryt pro obyvatele. Byl vyhlouben ve sprašové půdě a často tvořil složitý systém chodeb. Lochy byly často spojeny se sklepy, přístupné žebříky nebo kamennými schody umístěným v interiéru nebo exteriéru staveb.

2. Sklep nebo část sklepa na brambory, popř. mléčné produkty (jižní Čechy) (V. Frolec, str. 116/kráceno o body 3, 4 z oblasti Slovenska).

Šíje, šíja

(jihozápadní a jižní Čechy, Morava)

1. Šikmá chodba vedoucí do sklepa nebo do vinného sklepa, která vyrovnává výškový rozdíl mezi nadzemní částí a sklepním prostorem. Její délka závisí na hloubce sklepa. Šije mívá schody.

2. V Čechách znamená šíje místy též žudro (V. Frolec, J. Vařeka, str. 221).

Rampúch

(nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Žudro;

2. Otvor do sklepa, jímž se sypou brambory;

3. Ventilační otvor u vinného sklepa

(V. Frolec, str. 182/vynechány významy uvedené pod body 4 a 5, spadající již do oblasti jihozápadního Slovenska).

Haltýř, průtokový sklep

1. Roubená nebo zděná stavba o obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu, vysoká asi 1 m, opatřená valbovou nebo sedlovou střechou krytou šindelem nebo jinou krytinou. Haltýře stávaly nejčastěji ve skupinách nebo řadách u potoka na návsi nebo byly umístěny v bezprostřední blízkosti usedlosti. Haltýřem protékala voda; uprostřed nad vodou byla prkenná lávka sloužící k ukládání nádob s mlékem nebo jinými potravinami, které se tímto způsobem ochlazovaly. Vyskytovaly se zejména na západní Moravě a v jihovýchodních Čechách, ale i jinde (Chebsko).

2. Malá dřevěná nádrž s průtokem vody k sádkování menšího počtu ryb (jižní Čechy). Pro haltýř se v tomto významu používá i označení „mlíčnice„, „mlíčňák“ (V. Frolec, str. 59-60).

Placák

(nářečně, jihovýchodní Čechy)

1. Plochý kámen, který se používá při stavbě kamenných průtokových sklepů (tzv. haltýřů) (V. Frolec, str. 161).

2. Obecně jakýkoliv plochý kámen, např. užitý na plocho ve zdivu.

Vinný sklep

Vinný sklep je sklep k uskladnění vína, viz stránka vinné sklepy nebo související stránky o vinných sklepech.

Hospodský sklep, lednice, ledárna na maso

Větší klenutý kamenný nebo do skály vytesaný sklep u venkovské hospody se zásobami ledu ke chlazení nápojů a potravin (též zvaná lednice) (J. Vařeka, str. 112).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.