Sloupy, sloupky a pilíře jako stavební konstrukce a prvky, štěnýře
Sloupy a pilíře jsou svislé konstrukční prvky přenášející zatížení z nesených části stavby. Rozdíl mezi sloupem a pilířem je v použitím materiály a proporcích, přičemž dlouhý a štíhlý prvek nazýváme sloupem a kratký většího průřezu pilířem. Zatímco sloupy a sloupky mohou být dřevěné, pilíře jsou zpravidla zděného provedení.
Sloup
Sloup je svislý konstrukční prvek sloužící primárně k přenosu zatížení, třebaže může být i dekorativně pojednán. Příkladem jsou sloupy vyřezávané nebo vysoustružený ze dřeva, vytesané z kamenného bloku nebo vyzděné z kamenů či cihel.
Konstrukce se sloupy, sloupky nebo pilíři jsou:
1. v nosné konstrukci stavby jako primárně nosný sloup nebo pilíř (v exteriéru nebo interiéru stavby podepírá vodorovnou stropní konstrukci (stropnice, průvlak, rošt aj.) nebo klenební pasy či klenební pole,
2. po stranách dveřních a okenních otvorů jako dřevěný či kamenný sloupek, případně vyzděné z cihel (dveřní portály a zárubně – veřeje, okenní ostění),
3. u přístěnné rámové konstrukce nebo podstávky jako dřevěný sloupek opatřený často profilací (při vnější nebo vnitřní straně stěny),
4. v konstrukci krovu jako dřevěný sloupek, někdy zvaný též socha (sochový krov, krov se stojatou stolicí po středem nebo konci hambalků atd.),
5. v doplňkových a dekorativních článcích jako primárně nenosný sloup nebo sloupek, často opatřený profilací (např. u pavláčky, zápraží apod.),
6. u vjezdových bran ve formě zděného sloupu nebo pilíře (pilířové vjezdy aj.) (J. Vařeka, str. 203/upřesněna terminologie, původní šestý bod vynechán a zahrnut do bodu prvního, přehozeno pořadí vět).
Podpěrný sloup
1. Nosný prvek podpírající zhlaví stropnice nebo jiného vodorovného prvku z důvodu nadměrné deformace svislých stěn, které zabraňuje vynášením konstrukce střechy, případně i patra. Nadměrná deformace stěn je způsobena jednak samotnou poddajností dřevěných prvků (podle výpočtů E. Deutschmanna se vodorovně ležící trámy smršťují 15x rychleji než sloupky) a jednak tíhou nesené konstrukce včetně užitného zatížení. Podpěrné sloupy byly používány také u hliněných (zděných) domů při výměně lehké spalné krytiny za těžkou a tvrdou krytinu nespalnou (Horňácko, Myjavsko aj.).
2. Zpravidla bohatě profilovaný sloup zvaný „mnich“, podpírající uprostřed světnice průvlak (severní Čechy, Slovácko, zejména Podluží aj.) (J. Vařeka, str. 167/kráceno, upraven prvni bod).
Puntový sloup
/ nářečně, Morava
Sloup ve stodole uprostřed oplotně, který podpírá patro (J. Vařeka, str. 181).
Středový sloup
Středovým sloupem nazýváme sloup, případně dvojici sloupů, stojící samostatně uprostřed zastropeného prostoru velkých rozměrů. Příkladem jsou velké světnice domů nebo fojství, případně hostince. Kromě samotných rozměrů může být důvodem jejich provedení i nadměrné zatížení stropní konstrukce nad uvedenou prostoru. Použití středového sloupu je tedy určováno výhradně statickými důvody a těmi je zmenšení rozpětí průvlaku i lepší vzdorování užitnému zatížení. Ponechání průvlaku přes celou šířku by znamenalo nadměrnou deformaci průhybem, v krajním případě vedoucí až ke únosnosti (MaČe, doplněno)
Foto Kozlovice
Mnich
/ horní Pojizeří
Kulatý nebo zhraněný sloup (popř. s vydutým dříkem) podpírající průvlak. Budovaly ve větších světnicích, nad nimiž byly komory nebo sýpky (J. Vařeka, str. 123).
Sloupek
Subtilní sloup, tj. sloup malého průřezu, případně výšky (MaČe, doplněno)
Štenýř
Lidový název pro střední mohutný dubový sloup větrného mlýna beraního typu, označovaný také „hlavni slóp“, „otec“, „tatik“ ap ( J. Vařeka, str. 224). Někdy se výrazu štěnýř používá rovněž pro dlouhé průběžné sloupy tvořící zvononosnou konstrukci, odtud též štěnýřová konstrukce zvonice. Jiným příkladem užití mohou být slouky přes přízemí a patro hrázděných domů v oblasti Frýdlanského výběžku (MaČe, doplněno)
Foto Višnová
Polosloup
Nosný, ale hlavně dekorativní stavební článek. V celé výšce vystupuje pouze polovinou své hmoty ze zdi. Má nejčastěji půdorys polokruhu a lze rozeznat jeho patku, dřík a hlavici. V lidové architektuře se vyskytuje u zděných staveb se slohovými vlivy (V. Frolec, str. 172). Příkladem jsou zejména stavby tzv. selského baroka v jižních Čechách, včetně prací Jakuba Bursy.
Pilíř
Mohutná zděná nebo monolitní podpora čtyřúhelníkového, kruhového i jiného půdorysu, s patkou a hlavicí, někdy také bez nich (J. Vařeka, str. 161). Monolitní podporou zde rozumíme pilíř provedený z jednoho kusu kamene opracovaného do požadované podoby oproti pilíři vyzděného z kusového staviva, zpravidla kamenů běžné velikosti, cihel, apod. S pilíři se můžeme setkat ve vstupních síní domů, ale rovněž u arkádových kolen, u kterých nahrazují starší rámové konstrukce ze dřeva. (MaČe, doplněno)
Autoři původních hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka. Tématické uspořádání, úprava a doplnění hesel © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
Literatura a odkazy k tématu:
Column. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2025-3-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Column
Post. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2025-3-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Post