Stavitelství

Stavitelství obecně představuje veškerou stavební činnost, provádění staveb. V užším smyslu soubor všech projevů, které jsou výsledkem stavební činnosti (lit. 016: V. Frolec, str. 211/upravena první věta).

Slohové stavitelství, slohová architektura

Stavební činnost školených stavitelů. Oceněno mnohem dříve než lidová architektura (doplněno, MaČe)

rozšířit a doplnit, církevní stavby, vrchnostenské stavby, město – venkov, Evropa – území dnešní ČR

Lidové stavitelství, lidová architektura

Stavební činnost převážně lidových stavitelů. Do stavitelství spadá rovněž stavitelství lidové, představující širší pojem než lidová architektura. Zahrnuje soubor projevů vzešlých z činnosti lidových stavitelů a vytvořených v duchu představ, názorů, potřeb, požadavků a tradic lidu. Při genezi a formování projevů lidového stavitelství působil vliv:

• geografického a klimatického prostředí
• hospodářské, společenské a kulturní poměry
• psychické založení příslušné etnické skupiny
• tradice
• a další okolnosti.

V lidovém stavitelství byly rozhodující funkce mimoestetické, zejména účelové (lit. 016: V. Frolec, str. 114/upravena první věta).

Autor hesla Lidové stavitelství z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

doplnit navzdory rozhodující mimoestetické funkci dekorativní prvky, zejména později a velkou měrou u zděných staveb (dílčí měrou rovněž u staveb roubených, zděný výraz, kvádrování, primárně z důvodu protipožárních opatření), výzdoba často přejímána ze slohového prostředí prostřednictvím vrchnostenských a církevních staveb, někdy transformována nebo doplňována o lidové prvky