Čtyřboké dvory na Poličsku a v okolí – umístění staveb a konstrukce

Čtyřboký dvůr je půdorysným typem zemědělské usedlosti, jejíž stavby jsou bez odstupu soustředěny kolem prostoru čtyřstranného hospodářského dvora. Uspořádání staveb souvisí s provozem hospodářství v prostředí charakterizovaném drsnějšími klimatickými vlivy.

Ortofotomapa zachycující čtyřboký dvůr a v zadní části stavební parcely samostatně stojící stodolu (Foto: MaČe • fotogalerie).

Čtyřboké dvorce

Čtyřboké dvory či dvorce se vyskytují především v části geomorfologického celku Svitavská pahorkatina i přilehlém okolí. Z hlediska místopisného se jedná o obce kolem východočeských měst Hlinska, Poličky, Svitav i severněji situované České Třebové, Litomyšle atd. Na moravské straně historické zemské hranice o sousední oblast se sídelním centrem v Moravské Třebové.

Se čtyřbokou formou půdorysného uspořádání usedlostí se ovšem můžeme setkat rovněž v jižních Čechách. Jedná se přitom opět o klimaticky drsnější horské a pohraniční pásmo Šumavské hornatiny od dolní Šumavy po Novohradsko.

Stavby dvora

K úplnému uzavření dvora hospodářskými stavbami dochází postupně, přičemž je ve střední Evropě doloženo od 16. až 17. století. V některých oblastech přitom docházelo k uzavření později oproti oblastem jiným.

Charakteristickým znakem je provozní a někdy i konstrukční spojení hospodářských staveb nebo prostor, které mohou být dokonce kryty společnou střechou opatřenou podávacími vikýři. Výjimkou je zpravidla stavba domu, který může být v důsledku patrového uspořádání (zprvu jen v zadní komorové části) vyšší a zastřešený samostatnou střechou. Později se vyskytují rovněž další řešení, avšak vždy odrážející požadavek na umístění obilných skladovacích komor v patře.

Čtyřboký dvůr s částečně patrovou stavbou domu a přízemními objekty hospodářského využití (Foto: MaČe • fotogalerie).

Roubené stavby

Starší čtyřboké dvory jsou tvořeny domem a hospodářskými stavbami roubené konstrukce, nacházející zde uplatnění ještě po celé 18. století. V případě oblastí charakterizované vyšší nadmořskou výškou má přitom užití dřeva na roubení delšího trvání oproti nížinným oblastem, ve kterých podíl lesů v důsledku těžby rychle klesal již ve středověku. Dřevěné jsou rovněž stodoly, stojící ovšem z důvodu vysokého požárního rizika samostatně v zahradě za usedlostí.

Dřevo bylo přirozeně použito rovněž na šindelovou střešní krytinu (někdy ještě kombinovanou s došky) zachovanou nebo obnovenou ovšem jen u nevelkého počtu staveb.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Čtyřboké dvory na Poličsku a okolí © Martin Čerňanský