Vodní mlýny – 2 typy vodních mlýnů a konstrukce

Vodní mlýn je technická stavba vybavená technologickým zařízením poháněném vodou a určeném k mletí obilí. Pod společnou střechou mlýna se zpravidla nalézá i obydlí mlýnáře zajištujícího provoz.

Mlynářství a vodní mlýny
Vodní mlýny na mapách stabilního katastru s obcemi Zelenská Lhota (okres Jičín), Heřmanovice (Bruntál) a Dolany (okres Plzeň – sever). Příklad malého roubeného mlýna přemístěného z Oldřetice (Chrudim) do Muzea v přírodě Vysočina, areálu Veselý Kopec a velkého zděného mlýna ve Slupi (Znojmo). Mapy © ČÚZK, foto © MaČe, NPÚ.

Umístění vodních mlýnů

Vodní mlýny jsou rozšířené na celém území ČR. Jsou situovány v blízkosti vodního toku nebo na náhonu, doplněném u méně vydatných toků
o zásobní rybník. Mlýny většinou stojí mimo zastavěné území obce.

Vedle mlecího složení drtícího obilné zrno na mouku je vodou poháněno často i související zařízení (např. pila, valcha, hamr či stoupa).

Typy vodních mlýnů

Kromě mlýnů v majetku vrchnosti (vrchonostenské mlýny) později vznikají i mlýny poddanské. Ty se vyznačují skromnější formou, velikostí i technickým vybavením.

Vodní mlýny
Konstrukce vodních mlýnů na příkladu roubeného mlýna v místní části Betlém obce Zálší (okres Chrudim) a zděného mlýna v Babiččině údolí (okres Náchod). Příklad vantrokového žlabu se stavidlem u výše uvedeného mlána a štukové výzdoba mlýna v Horním Maršově (okres Trutnov). Foto © MaČe.

Konstrukce vodních mlýnů

Mlynáři náležely k privilegovaným vrstvám venkovského obyvatelstva. Tuto skutečnost odráželo i náročnější provedení mlýnských staveb, vlivem
provozu patrového uspořádání.

Budovu mlýna tvoří mlýnice a obydlí mlynáře. Ze stavebního hlediska může být mlýn roubené, hrázděné nebo zděné konstrukce.

Při malém spádu vodního toku je hnací kolo poháněno spodní vodou. Při větším spádu kolo pohání vrchní voda přiváděná vantrokovým
žlabem.

Vybavení vodního mlýna
Mlýn Hoslovice (okres Strakonice) vybavený mlýnským složením na hranici. Vlevo nahoře celý objekt s přístavěným přístřeškem lednice kryjící vodní kolo, dole paleční kolo a pastorek zajištující převod. Vpravo násypný koš nad mlecími kameny a dole moučná truhla. Foto © MaČe.

Mlýnské složení na hranici

Mlýnské složení tvoří vodorovná hřídel, na níž je vně objektu umístěno hnací kolo a uvnitř v prostoru mlýnice kolo paleční.

Do paleční kola zapadá pastorek převádějící točivý pohyb mlýnského kola na svislou hřídel. K této hřídeli je připevněn horní pohyblivý mlecí kámen, zatímco spodní je pevný.

Nad kameny je umístěn koš, do kterého se sype obilné zrno. Mezi kameny dochází k jeho drcení a následnému prosívání v moučnici. Z moučnice se přes tzv. žejbro sype do moučné truhly.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Vodní mlýny © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Vliv zemědělství na utváření venkovského prostředí, sídel a staveb [přednáška], Praha: 2010

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Literatura a odkazy k tématu:

Watermill. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-11-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Watermill

Vodní mlýny. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://www.vodnimlyny.cz

Další příspěvky

Přejít nahoru