Moderní dějiny 19. a 20. století, klasicismus, historismus a socialismus, průmysl a doprava
Moderní dějiny vymezují období 19. století (jako počátek udáván již rok 1789) po současnost. První polovinu 19. století nazýváme klasicistním obdobím, zatímco druhou obdobím historizujícím. První polovina 20. století je charakterizována světovými válkami, druhá nástupem socialismu ukončeného obdobím politických změn roku 1989.
Dějiny 19. století
Zemědělská výroba a klasicismus
Mezi léty 1815-1850 vzrostl počet obyvatelstva o 40% a zvýšená poptávka po potravinách a surovinách byla hlavní příčinou intenzivní zemědělské výroby. Zintenzivnění výroby bylo spjato s výstavbou objektů pro hospodářský průmysl zpracovávající zemědělskou produkci. V blízkosti silnic a železnice se staví nové cukrovary, mlékárny i další pivovary.
Výrazově určující slohovým projevem 1. poloviny 19. století je klasicismus, vycházejí z antického tvarosloví. Na venkově se ovšem vyznačuje strohými architektonickými formami.
Zemědělská a textilní výroba
Průvodním jevem zemědělské výroby bylo zejména rušení pastvin, zavádění stájového chovu dobytka a nahrazování trojpolního systému střídavým hospodařením. Rušení pastvin však bylo do jisté míry zpomalováno textilní výrobou (potřeba chovu ovcí) a odporem nejchudších vrstev obyvatelstva. Na louky byly přeměňovány zejména v té době již málo výnosné rybníky, jejižh zavážení započalo již v reformním období.
Průmyslová výroba, železnice a nerosty
Ve 2. polovině 19. století se české země již řadí k zemím s vyspělou průmyslovou výrobou. Mezi základní předpoklady náležela vysoká hustota osídlení i komunikační sítě, doplňované železničními tratěmi. Důležitou roli sehrála i rozmanitost regionů (zemědělsky úrodné středozemí, méně úrodné až neúrodné horské pohraničí) a nerostné bohatství.
Dějiny 20. století
I. světová válka a český stát
První polovina 20. století je poznamenána především I. a II. světovou válkou. Ještě před ukončením první světové války vzniká roku 1918 Československý stát, vyhlašující nezávislost na Rakousku-Uhersku. Meziválečné obodbí je označováno jako první republika.
II. světová válka a nástup komunismu
K výrazné změně vnějšího výrazu staveb a zejména k rozrušování půdorysné struktury sídel dochází ve větší míře až od 2. třetiny 20. století v důsledku nastupující socialistické ideologie provázané s trvalým odmítáním tradičních hodnot. V architektonické tvorbě se tato doba odrazila přehlížením tradičních kvalit historického stavitelství a nesprávně vedenou snahou o vyrovnání vesnice s prostředím socialistického předměstí.
Z důvodu pohraničních pásem, důlní činnosti, zátopového území či vojenských újezdů zaniká několik stovek vesnic mnohdy včetně plužiny. Panské hospodářské dvory a dvory u zámeckých budov slouží pro potřeby JZD a jsou postupně pustošeny včetně okolní krajiny. Kolektivizace zemědělství likviduje sedláky jako nezávislé samovýrobce i nositele tradiční zemědělské kultury.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Moderní dějiny 20. století © Martin Čerňanský
Doplnit: zaniklé vesnice z důvodu pohraničních pásem, vojenských újezdů, zatopových oblastí vodních nádrží, těžby úhlí (transfery, nové založení vesnic nebo jejich částí, význam chalupaření pro záchranu památek lidové architektury jako fenoménu naší republiky atd.
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada
Literatura a odkazy k tématu:
Moderní dějiny. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moderní dějiny
Klasicistní architektura. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasicistní architektura
Historismus (umění). In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Historismus (umění)