Baroko a dřevěné barokní stavby v 17. a 18. století
Období barokního slohu je ve vesnickém prostředí charakterizováno převahou dřevěné výstavby, která dospívá ke svému vrcholu v podobě přízemních i patrových staveb nejčastěji roubené konstrukce.
Roubené a hrázděné stavby
Barokní období přináší vrcholný rozvoj dřevěných (tj. roubených a hrázděných) staveb, které se v severozápadních oblastech zcela běžně vyskytují i v patrovém uspořádání. Stěny jsou provedeny z hraněných trámů jištěných na nárožích vazbou na rybinu, později soustavou pravoúhle zalamovaných ploch – zámkovou vazbou.
Trámové stropy se záklopem
Zastropení prostorů zajišťují pohledové trámové stropy s deskovým překládaným záklopem, uplaťnujícím se v obytném interiéru domu. Nášlapné vrstvy podlah jsou provedeny z prken.
Hambalkové krovy se stolicí
Konstrukce krovu jsou nadále hambalkové soustavy (základní tvar „A“), doplněné především o důkladnější podélné ztužení (zavětrování). Běžný typ soustavy má ležaté stolice, tj. podélné ztužující rámy umístěné v šikmých střešních rovinách. Později jsou ležaté stolice nahrazovány stolicemi stojatými, tj. rámy umístěnými v rovinách svislých. Zpočátku a u menších krovů venkovských staveb je použita jedna stolice situovaná pod středem hambalků, později nastupují soustavy se dvěma stolicemi situovanými pod konci hambalků.
Prkenné obklady a bednění
Vlivem zvyšujícího se podílu mechanického zpracování na vodních pilách roste podíl tenkostěnných profilů (desek, prken atd.) pro obklady stěn i bednění štítů.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Baroko a stavby 17. – 18. století © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy k tématu:
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.