Spáry a těsnění mezi stavebními prvky a konstrukcemi – výplně spar a krycí lišty, podlahové lišty
Spára je úzká vodorovná nebo svislá mezera mezi dvěmi nebo více stavebními prvky, ojediněle mezera šikmá. Nejčastěji se vyskytuje mezi prvky tvořícími stěnu nebo štít, případně mezi dvěma konstrukcemi. Spáry jsou zpravidla kryty lištami, připadně vyplněny těsněním.
Spáry
Mezera vzniklá mezi trámy ve srubové (roubené) konstrukci (V. Frolec, str. 206). Spáry mohou být ponechány volné nebo utěsněny izolačním materiálem. Volné spáry mohou mít stěny stodol nebo seníků, na které nebyly kladeny tepelně-izolační požadavky a provětrání naopak přispívalo ke snížení případné vlhkosti uskladněné slámy nebo sena. U staveb sloužících bydlení jsou spáry mezi trámy nejrůznějším způsobem vyplněny (MaČe, doplněno).
Jako spáry též označujeme vyplěné mezery mezi prvky tvořícími stěnu, např. i mezi cihlami. V rámci vazby zdiva přitom rozlišujeme ložnou a styčnou spáru vyplněnou pojivem, tj. zdící maltou a spárovací maltou (MaČe, doplněno).
Fuka
/ nářečně
Spára mezi trámy roubené stěny (J. Vařeka, str. 58/kráceno).
Výplně spar – těsnění
Chucanina
/ nářečně, severní Čechy
Směs hlíny, mechu, řezanky a plev, kterou se vyplňovaly spáry mezi trámy roubené konstrukce (V. Frolec, str. 24).
Zarážka
/ nářečně, severní Čechy
Tyč ovinutá koudelí nebo slámou, namočená v hlíně a zatlučená mezi trámy srubové stěny. Též ve tvaru „ záraza “ (V. Frolec, str. 263).
Potěranda
/ nářečně, Podkrkonoší
Kolík k vymazávání spár mezi trámy (J. Vařeka, str. 174).
Mazanice
Jílová hlína smíšená s plevami nebo řezankou. Používala se k vyplňování mezer mezi trámy srubové konstrukce, na podlahy apod. (V. Frolec, str. 121).
Lišta
Lišta je krycí nebo výplňový stavební prvek malého profilu, užívaný k nejrůznějším účelům. U roubených stěn měla často trojúhelníký profil vhodně zapadající do spáry stejného tvaru (MaČe, doplněno).
1. Dřevěná tyč užívaná na dřevěné konstrukce.
/ nářečně, Chodsko
2. Výplň mezi trámy roubené stěny.
/ zastarale
3. Štěrbina mezi srubovými trámy
4. Nástěnná polička, na kterou se stavěly talíře a hrnečky (1-4, J. Vařeka, str. 115).
Krycí lišta
Lišta určená pro krytí správy mezi prkny na sraz. Běžně u bedněných štítů a stěn, ale rovněž stropů se záklopem. V případě stěn zamezuje profukování mezi sparami, v případě podlah propadávání sypkého materiálu. Lišty jsou často profilovány a do z důvodu dekorativních (stropní podhled) i praktických v případě exteriéru (odkapávání dešťové vody). Za tímto účelem bývají jednostranně nebo oboustranně seříznuté, rovně nebo obloukem (MaČe, doplněno).
Podlahová lišta
Profilovaná nebo neprofilovaná krycí lišta umístěná po obvodě stěn s dřevěnou podlahou, prkennou i parketovou. Kryje tzv. dilatační spáru ponechanou z důvodu zajištění nezbytného pohybu nášlapné vrstvy podlahy (teplotní změny, zatížení a průhyb) (MaČe, doplněno).
Stěnka, scenka
1. Lišta přitloukaná ke srubu dřevěnými klínky („ cvočky “) do mezer („ fuk “) mezi trámy, vyplněných mechem (nářečně, východní Morava);
2. Nízká zídka („ zidečka “) na okraji pece (Haná) (J. Vařeka, str. 211/vynechán třetí bod, vztahující se k oblasti mimo území naší republiky).
Autoři původních hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka. Tématické uspořádání, úprava a doplnění hesel © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
