Kachle na kachlová kamna a sporáky, středověké, novověké a moderní kachle
Kachle jsou duté, vyduté nebo hladké tvarovky vyrobené z pálené hlíny a používané pro stavbu kachlových kamen. Velikost, tvar, profilace nebo výzdoba keramických kachlů je určující pro podobu i datování kachlových kamen, případně pozdějších kachlových sporáků.
Materiál a výroba kachlů a tvarovek
Na výrobu keramických kachlů používaných na stavbu kachlových kamen je užíváno nehořlavého materiálu – jílovité hlíny, která byla před vypálením zbavena kamenů a dále náležitě zpracována.
Starší středověké kachle vyráběli hrnčíři a mladší typy novověkých kachlů zpravidla specializovaní kamnáři. Vedle základního tvaru kachlů byly vyráběny rovněž speciální tvarovky (římsové, rohové, ukončující apod.) a zdobné kamnářské doplňky.
Duté středověké kachle
Středověké typy kachlů používané od 13. století pro stavbu kachlových kamen byly většinou nádobkové nebo komorové, tj. dutého tvaru.
Reliéfní a malované gotické kachle
Kachle gotických kamen měly vnější nepolévanou plochu často zdobenou plastickým reliéfem zobrazujícím řadu nejrůznějších motivů. Nejčastěji se jednalo o biblické nebo rytířské výjevy, motivy gotické kružby nebo zemských znaků apod. V některých případech mohly zdobeny i malbou – malované kachle.
Kamna ze středověkých kachlů
Se středověkými typy kachlů se ovšem v lidovém prostředí nesetkáme, protože k uplatnění kachlových kamen ve světnici venkovského domu nebo chalupy dochází až mnohem později. Celá středověká kachlová kamna se u nás bohužel nedochovala ani v prostředí nejvyšších společenských vrstev.
Pro poznání středověkých kachlových kamen jsou proto rozhodující archeologické nálezy jednotlivých kachlů nebo alespoň jejich úlomků. Na základě těchto nálezů může docházet k rekonstrukcích gotické podoby kachlových kamen.
Profilované novověké kachle
Novověký kachel pro stavbu renesančních a barokních kamen se vyznačuje vydutým tvarem se záchytnými žebry po obvodě, které slouží k vzájemnému spojení. Podle povrchové úpravy rozeznáváme keramické kachle glazované, zakuřované nebo režné (bez úpravy). Oproti středověkým dutým kachlům dochází k omezením motivů určujících jejich výzdobu.
Fajánsové, majolikové a hrnčinové kachle
S ohledem na postup výroby kachlů a způsob jejich výzdoby dochází k rozdělení na kachle určená pro kachlová kamna vrchnostenských staveb a pro stavbu kamen v prostředí lidových vrstev. Na kachlová kamna vrchnosti jsou používány fajánsové a majolikové kachle, zatímco ve světnicích běžných domů převažují hrnčinové.
Polévané kachle
Na konci 15. století se objevuje barevně polévaný kachel s doznívající gotickou výzdobou střídanou výrazově renesančními typy kachlů. Polévanou technikou se vyznačují i velké a zpravidla jednobarevné barokní kachle náročné profilace, která je určující pro podobu barokních kachlových kamen dosahujících často nebývale vysoké výtvarné úrovně.
Renesanční kachle
Celá kachlová kamna z renesančních kachlů opatřených barevnou glazurou se nám dochovala pouze v zámeckých interiérech. Od 16. století sice můžeme vysledovat nahrazování pece kachlovými kamny rovněž ve venkovském prostředí, ale pouze u nejzámožnějších vrstev a ještě zcela ojediněle. K běžnému rozšíření kachlových kamen do světnic domů náležejících k zemědělským usedlostem dochází až o dvě století později.
Barokní kachle
Od závěru 17. století již běžně převažuje jednobarevná glazura. V průběhu následujícího 18. století jsou nejčastěji doloženy velké barokní kachle hnědé nebo tmavě zelené barvy a následně barvy bílé.
S ohledem na použití jednobarevných kachlů jsou jedné barvy i kachlová kamna postavená v barokním období. Barokní kachlová kamna dosahují velkých rozměrů a zaujímají značnou část vytápěného prostoru. Hlavní výzdobu barokních kachlových kamen přejímá zejména náročná modelace jednotlivých kachlů a jejich sestavování do nejrůznějšího tvaru.
Ploché novověké a moderní kachle
Oproti starším keramickým kachlům užívaným na stavbu renesačních a barokních kamen se pozdější kachle vyznačují především menší velikostí a proměňují se rovněž motivy.
Od 2. poloviny 16. století a zejména v průběhu 17. století jsou středověké typy postupně nahrazovány tvarově odlišnými typy mladších novověkých kachlů. V souvislosti s tímto samozřejmě dochází k celkové proměně vnějšího výrazu kachlových kamen.
Oproti starším gotickým nebo barokním kamnům je výraz klasicistních nebo mladších kamen i nastupujících sporáků nepoměrně prostší, určovaný právě použitím plochých moderních kachlů bez náročné výzdoby.
Kachle na sporáky
Kromě stavby kachlových kamen jsou v 19. století kachle užívány rovněž pro stavbu stále častěji zaváděných kachlových sporáků, přičemž k jejich rozšíření dochází opět nejdříve u zámožnějších vrstev obyvatelstva. Nejstarší venkovské sporáky jsou z velké části nebo zcela zděné, přičemž k jejich stavbě nezřídka slouží i starší kachle použité původně na stavbu kachlových kamen.
Moderní kachle reprezentují v závěru 19. století průmyslově vyráběné ploché keramické tvarovky. Kachel se vyznačuje zpravidla mramorovaným povrchem nebo mělkým geometrickým vzorem.
V první třetině 20. století jsou na již zcela běžných kachlových sporácích oblíbené především ploché a zcela hladké kachle bledě modré nebo bílé barvy.
V průběhu 1. poloviny 20. století nacházejí na kachlích rovněž uplatnění historizující i lidové motivy, stejně jako výroba kachlů specifických vlastností – šamotový kachel apod..
Autor textu a fotky k heslu Kachle na kachlová kamna a sporáky © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Stove. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stove
