Architráv je vodorovný konstrukční prvek na sloupech nebo pilířích

(z řečtiny archi = přední, horní + latinsky trabs = kláda, břevno)

V antickém i pozdějším stavitelství vodorovný konstrukční prvek spočívající přímo na sloupech nebo pilířích. V lidové architektuře se vyskytuje u zděných lodžií a má funkci dekorativní (lit. 016: V. Frolec, str. 11/termín vodorovný článek zaměněn za vodorovný konstrukční prvek).

Architráv ve slohové architektuře

V antické architektuře je architráv (též epistylos) zastoupen kamenným blokem ve tvaru hranolu, který s ohledem na značnou tíhu kamene a jeho špatné vzdorování ohybu jen vyjímečně dosahoval při běžném průřezu delšího rozměru. Ve slohové architektuře je architráv součástí tzv. kladí, jehož nejspodnější část představuje. Viditelné plochy jsou často opatřeny výzdobou nebo profilací. Ze statického hlediska se jedná o vodorovný nosník namáhaný prostým ohybem (v závislosti na způsobu podepření), resp. několik nosníků kladených ze sebou a v některých případech i na sebe. Toto řešení je však bez vzájemného spojení (spřažení) prvků staticky nevýhodné. Architráv, resp. architrávová konstrukce (svislé podpory + vodorovný překlad) představuje jeden ze základních konstrukčních principů, uplatňující se v různých podobách v průběhu celého vývoje architektury (koncept, MaČe).

Architráv v lidové architektuře

Architrávová konstrukce brány

Pohled na konstrukci brány tvořenou čtyřmi hraněnými trámy uloženými na zděný pilíř navazující na ohradní zeď.
Plzeň – Bolevec, okres Plzeň – město, Foto: © MaČe • fotogalerie

V prostředí našich vesnických sídel se s architrávem, resp. přesněji řečeno s architrávovou konstrukcí, můžeme ve staticky nejzřetelnější podobě setkat především u přímých vstupních bran. S ohledem na snadnou dostupnost a dobré mechanické vlastnosti (pevnost v ohybu) se uplatnilo především dřevo opracované do podoby hraněných trámů kladených vedle sebe zhruba na šířku ohradního zdiva nebo přízedních pilířů (koncept, MaČe).

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.