Bidlo je dřevěná tyč, žerď pod stropem světnice nebo kulatina spojující stěny dymné jizby

1. Dlouhá dřevěná tyč; v poměru k délce velmi malého průřezu, slouží k některým pracovním úkonům;

2. Žerď vodorovně zavěšena pod stropem u topeniště (nebo jinde), sloužící k sušení a zavěšování prádla a oděvů. Nejčastěji bývá umístěna ve světnici (jižbě) a v komoře;

Zavěšení je provedeno pomocí prken (často zdobně profilovaných) s předem vyřezanými kruhovými otvory nevelkého rozměru, které slouží pro vodorovné protažení žerďi (tyče příslušného rozměru). Prkna jsou připevněna k bočním stranám stropních trámů. V komoře slouží k zavěšení plodin nebo rostlin (bylin) určených k sušení. V některých případech jsou prkna nahrazeny provazem protaženém nad trámem (MaČe, doplněno, koncept).

3. (nářečně, sv. Morava) Trám procházející napříč středem jizby asi 80 cm pod stropem (V. Frolec, str. 18).

Vidlo

(nářečně, Českomoravská vrchovina) Bidlo nad kamny (J. Vařeka, str. 249).

Polenice

1. Kuláče vedené napříč jizbou nejméně 50 cm pod stropem.

2. Okno v síni umístěné těsně vedle dveří (nářečně, Polabí) (J. Vařeka, str. 170/kráceno).

Poljenca (nářečně, jihovýchodní Morava)

Bidla v jizbě kopaničářské chalupy na moravsko-slovenském pomezí, umístěná v koutě pod stropními trámy. Slouží k ukládání sít, necek, dřevěných mís, slaměnek a podobných předmětů (V. Frolec, str. 171).

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.