Byt, kvartýr nebo ratejna k bydlení
Byt je jedna nebo několik místností sloužících bydlení. Za tímto účelem jsou vzájemně propojeny a tvoří dispozičně samostatnou bytovou jednotku. Oproti minulosti je dnes běžnou součástí bytu i sociální zařízení.
Nadsklepní byt
Příbytek vzniklý nadstavbou obytné části nad vinným sklepem. Nadsklepní byty jsou orientovány štítem do ulice. Patří k zvláštním stavebním projevům vinohradnických obcí (především na jižní Moravě). Dochované památky dokládají existenci těchto staveb již v 17. století. Jejich majiteli byli větší sedláci, kteří je pronajímali chudobnějšímu obyvatelstvu. Někdy se nadsklepní byty využívaly jako výměnek pro staré rodiče (lit. 016: V. Frolec, str. 126).
doplnit Pavlov, NKP
Kvartýr
(obecná čeština)
1. Byt
2. Obydlí pro přechodné ubytování. V minulém století tak byli ubytováni vojáci po vesnicích (na jihovýchodní Moravě pod názvem „izbétka“) (lit. 016: V. Frolec, str. 111).
Izbétka
(nářečně, jihovýchodní Morava, jihozápadní Slovensko)
Menší nevytápěná místnost vedle jizby. Na jihovýchodní Moravě se izbétky stavěly v 50. až 70. letech 19. století k ubytování vojáků („izbétka pro vojáka“). Ve Slezsku se vyskytovaly pod názvem „izbečka“, na jihozápadním Slovensku též „zadná izba“, „izbička“, „malá izba“. (lit. 016: V. Frolec, str. 76).
Ratejna
1. Čeledník, místnost na velkostatku nebo větším statku k ubytování deputátníků a jejich rodin. Z Kladenska i odjinud jsou z 19. století známy ratejny, v nichž bydlelo 15 i více rodin pohromadě (přes 50 lidí). Později žily v ratejně obvykle 4 rodiny, každá v jednom koutě, kde měla postele, stůl, židle a na stěně poličku. Vařilo se společně na jedné plotně. Ratejny, doložené již z 18. století, zanikly po 1. světové válce. Byty nádeníků a domkářů se příliš nelišily.
2. (nářečně, Čechy) velká světnice (lit. 016: J. Vařeka, str. 182).
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
