Dílna je prostora nebo stavba k provozování řemeslné či domácké výroby
Prostora sloužící k provozování řemeslné či domácké výroby nebo samostatná menší stavba ve dvoře a jinde. K lidovému stavitelství se přiřazuje např.
- kolářská dílna
- provaznická dílna
- sklářská dílna
- koželužna
- dílna na bílení plátna a jiné.
K dílnám je možno připočítat rovněž
- brusírny a mačkárny skla (lit. 016: J. Vařeka, str. 33/kráceno).
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
Koncept rozšiřujícího textu:
Výskyt dílen je zpravidla regionálně podmíněn charakteristikou konkrétní oblasti. K rozvoji dochází především v regionech, kde tradiční zemědělský způsob hospodaření nebyl schopen pokrýt požadavky na obživu místních obyvatel. Jednalo se zejména o výše položené oblasti s horší kvalitou zemědělské půdy a drsnějšími klimatickými podmínkami majícími za následek menší úrodnost a zkrácení pěstitelského období s odrazem na náročnost chovu dobytka. Vyčlenění dílen v domě nebo budování samostatných staveb s dílenskou funkcí předznamenává budoucí průmyslový rozvoj regionů s orientací na sklářskou, textilní nebo jinou výrobu.
V severních Čechách vznikají vedle sklářských a textilních dílen i typologicky nové typy reprezentativních staveb, které reprezentují sklářské nebo faktorské domy. Později dochází k zakládání velkých skářských a textilních podniků včetně výstavby honosných vilových staveb. Výraznou úlohu v dynamickém rozvoji sehrává i export výrobků za hranice naší země. Ke koželužně (koželužná dílna) doplnit dílnu plátenickou a soukenickou, dále pekařská dílna atd. Zařazení dílen (typologické druhy staveb, prostora nebo místnost, výroba).
