Kaple – půdorys, konstrukce a vybavení kaple

Kaple je drobná stavba sloužící sakrální funkci. Může se jednak o stavební objekt s přístupným interiérem nebo pouze opatřený výklenkem, tj. výklenkovou kapli či kapličku. V obcích bez kostela bývá kaple nejčastěji situována na návsi či jiném veřejném prostranství ve střední části obce. V případě výklenkových kaplí je časté situování při místní komunikaci ve větší či menší vzdálenosti od zastavěného území vesnice, často na jeho okraji.

Půdorys a konstrukce kaple

Kaple se mohou lišit půdorysem i samotnou konstrukcí. Oproti převažujícímu pravoúhlému půdorysu (např. Záluží u Vlastiboře) jsou v některých obcích Plzeňského kraje charakteristické kaple polygonální, šestiboké nebo osmiboké (např. Stráž u Domažlic, Honezovice, Dobršín u Sušice na Klatovsku).

Z hlediska konstrukčního a materiálového převažují kaple zděné, dílčí měrou rovněž v důsledku zániku starších kaplí dřevěného provedení. Za dřevěné, resp. roubené kaple, uveďme kapli Panny Marie v Kozlově v Pardubickém kraji. Výjimečně jsou dochovány rovněž kaple hrázděné, např. kaple sv. Barbory v obci Honezovice nebo kaple Nejsvětější Trojice transferovaná ze Žihlic do Zubrnic. Kombinované řešení představuje zděná kaple s hrázděným štítem v obci Salajna.

Exteriér kaple

Na exteriérové podobě kaple se kromě půdorysu a konstrukce určované stavebním materiálem podílí rovněž stavební zvyklosti regionu. Dle Encyklopedie lidové architektury (Vařeka, 1983, str. 88) je kaple „sakrální stavba, obvykle zděná, architektonicky a výtvarně pojatá v souladu s charakterem světských lidových staveb regionu, v němž je situována (ohlasy slohových vlivů v jižních Čechách a na jižní Moravě, ornamentální výzdoba na Slovácku).“

Regionální charakter mají i vinařské kapličky, vyskytující se ve vinorodých krajích jižní Moravy (např. Vlčnov), ale i v Čechách včetně území dnešní Prahy s řadou bývalých viničních usedlostí na Smíchově i jinde (MaČe).

Interiér kaple

Vnitřní vybavení kaple tvoří zpravidla

• malý oltář
• socha nebo
• obraz s vyobrazením světce

Z hlediska liturgického se kaple oproti kostelu vyznačuje tím, že se zde nepřechovává eucharistie. Obraz nebo plastika světce doplňuje i výklenkové kaple, často opatřené z důvodu ochrany kovanou mříží. (J. Vařeka, 1983, str. 88/doplněn text kurzívou a první tři odstavce).

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.