Stěnová kleština a ztužující věnec roubených staveb

Stěnová kleština

Úzké, protilehle umístěné sloupky (stojáky) na vnější a vnitřní straně roubené stěny, vodorovně stažené dřevěnými sponami nebo ocelovými šrouby.

Sloupky bývají staženy v horní a dolní části, v místě mezi jednotlivými věnci srubu. V některých případech je doloženo i spojení skrze trámy. Stěnová kleština nedovoluje trámům roubení vybočit z roviny stěny; bývá umístěna poblíž rohů a v prostoru mezi okny, především u štítových stěn. Sloupky stěnové kleštiny nejsou zapuštěny do země ani propojeny se střešní konstrukcí.

Stěnové kleštiny se nestavěly současně s domem, ale byly připojovány dodatečně k domům roubeným z poměrně tenkých trámů, když bylo nebezpečí borcení stěn. Jedná se o novější konstruční prvek např. v Podkrkonoší a v Orlických horách (Vařeka, str. 211/doplněna há věta druhého odstavce).

Kromě dřevěných kleštin se setkáme rovněž s kovovými pásky, popisovanými rovněž na stránce Spojovací prostředky, spojovací materiál a prvky.

též, str. 223

Šprajcle

/ nářečně, severovýchodní Čechy

Stěnová kleština.

Ztužující věnec

Roubený věnec

Nízké roubení ze dvou až pěti trámů nad přízemními dřevěnými nebo zděnými stěnami stavby, se kterými lícuje (s výjimkou nádvorní strany, kde předsazením asi o 60 cm vytváří podél obydlí přístřeší nad zápražím). Má nosnou funkci, zpevňuje stavbu a zvětšuje úložnou plochu půdy. Krov se zvedá teprve z roubeného věnce (na rozdíl od roubených staveb bez roubeného věnce, u nichž krokve končí v posledním vaznicovém věnci nebo na okapové vaznici). U průčelních stěn bohatých statků je roubený věnec zdoben polychromií.

Roubený věnec je typický konstrukční prvek především pro chebské domy, kolny a sýpky. Je znám i z širší oblasti severozápadních Čech a z Podještědí (u sýpek) z 18. a 19. století, kde v domech sociálně nižší vesnické vrstvy vytváří přechod k patru. Na rozdíl od Chebska však zde nebývá roubený věnec na nádvorní straně předsazen (J. Vařeka, str. 187/upraven slovosled). [1]

Obháňka

/ nářečně, východní Morava

Dva až tři srubové trámy zaroubené ve stěnách mezi „nadtrámnicí“ a „podkrokevňou“, na níž spočívá střecha. Obháňka zvyšuje půdní prostor (J. Vařeka, str. 135). [2]

Vaznicový věnec

Zakončení dřevěné stavby věncem trámů, na který se příčně kladou stropní trámy a osazují se spodní konce krokví nebo postranních tyčí (J. Vařeka, str. 245/kráceno).

Kromě roubené stěny nebo několika stěn dohromady byly ztužovány rovněž rámové konstrukce, viz Ztužení neboli zavětrování rámové konstrukce.

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru