Kopanice nebo lazy – pozemky, stavby nebo samoty, kopaničářské osídlení a dům
Pozemky, stavby nebo samoty charakteristické především pro oblast Bílých Karpat, případně i jinde. Souvisí především s mladším kolonizačním postupem do odlehlejších a z hlediska hospodaření méně výhodných poloh, případě i v souvislosti s dobýváním nerostných surovin.
Kopanice
(jihovýchodní Morava)
1. Pozemky získané mýcení lesních porostů, ručně zkopané. Někdy i v souvislosti s dobýváním nerostů v obtížně přístupném svažitém terénu.
Kopanice se v místním a pomístním názvosloví objevují zejména v oblasti CHKO Bílé Karpaty. Příkladem jsou pozemky západně od obce Suchov, východně od obce Korytná a severozápadně od obce Strání. Dále pak v oblasti Valašských Klobouků, při obci Návojná, Brumov i bývalé sklářské dělnické kolonie Sidonie. (MaČe)
2. Sídelní jednotky (viz. kopaničářský dům) stojící osamoceně nebo ve shlucích na takto získané půdě. K jejich zakládání docházelo v průběhu 17. až 19. století.
3. Souborné označení kopaničářského osídlení v oblasti moravsko-slovenského pomezí. (V. Frolec, str. 97)
Rozplýlené kopaničářské osídlení dosud charakterizuje obce Lopeník, Vyškovec, Vápenice i Žítková (okres Uherské Hradiště) na moravské straně CHKO Bílé Karpaty při hranici se Slovenskem. Na způsob osídlení a sídelní charakter často odkazují i zdejší místní názvy, jako Seče, Komenské louky, Paseky, Lantvenské Kopanice, Zakopané, Hutiska, Hutě, Uhličné, Černé atd.
Kopaničářským stavbám je věnován i samostatný areál Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Areál staveb staveb z moravských Kopanic je tvořený několika objekty pocházejícími z bývalé kopaničářské osady Vyškovce. (MaČe)
Lazy, lázy
1. Pozemky získané mýcením lesního porostu.
Lazy se rovněž objevují v místním a pomístním názvosloví. Příkladem jsou pozemky východně od obce Střelná, severovýchodně od obce Pulčín a východně od obce Malá Bystřice na okrese Vsetín. Na okrese Vsetín i obec Lázy, místní část obce Loučka. Rozptýlený charakter má pouze zástavba na svahu vrchu Kříbec, nikoliv v samotných Lázech.
Další příkladem jsou Lazy východně od Ostravy, resp. Petřvaldu, dnes místní část slezského města Orlová. Starší sídelní struktura pod stejnojmenným vrchem Lazy je patrná již pouze starší mapové dokumentace, neboť zcela zanikla v důsledku těžby uhlí (bývalý Důl Lazy). Dále rovněž Lazy (dříve však Perlsberg) pod Lazským vrchem severně od Lázní Kynžvart nebo Lázy na okrese Svitavy, část Vsetín a Městečko Trnávka na okrese Svitavy. (MaČe)
2. Osamělé roubené stavby sloužící při individuální pastvě dobytka na horských pastvinách a lukách k ustájení dobytka přes noc, k dojení krav, ke zpracování a uložení mléčných produktů a k ubytování pastýřů.
3. Souhrnné označení pro rozptýlené samoty nebo menší sídelní shluky vzniklé trvalým osídlením sezónních staveb. Osídlování probíhalo v průběhu 17. až 19. století. Zakladateli byli vesničtí bezzemci a zámožnější rolníci, kteří si tak zřizovali filiální horská hospodářství, postupně se přeměňující v trvalé sídelní jednotky (kopanice) (V. Frolec, str. 112).
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.