Krb je stavební úprava ohniště pro vytápění, krbeček je výklenek pro svícení a ohřívání jídel

1. Architektonicky upravené otevřené ohniště pod komínem, slouží k vyhřívání místnosti. Typická forma topeniště v lidovém domě v západní a jižní Evropě. Ve střední Evropě se vlivem klimatických poměrů příliš neuplatnilo a proto se u nás můžeme s krby setkat jen u některých staveb, např. zámeckých budov, povětšinou v kombinaci s tradičními kamny obsluhovanými z chodby nebo jiného prostoru mimo obytnou místnost.

2. Označení pro výklenek ve stěně obytné místnosti (někde též chléva nebo komory), který slouží jednak k osvětlování místnosti, jednak v něm lze ohřívat jídlo (krbeček) (V. Frolec, str. 101/doplněno).

Závěsný krb

Prkenný dymník jehlancovitého tvaru se širokou obrubou dole, omazaný vrstvou hlíny, upevněný u stropu v blízkosti topeniště. Byl opatřen miskovitým roštem pro březové a bukové třísky, zavěšeným na řetízku. Pod závěsným krbem byla nádoba s vodou, do níž padaly ohořelé zbytky loučí. O závěsném krbu se zmiňuje Johann Butzbach již v 15. století, ještě v 19. století doložen např. na Chodsku, v Polabí, na Chebsku, na Jičínsku. Viz. krbeček (V. Frolec, str. 264/kráceno).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.