Prkenný štít střechy – lomenice a související stavební prvky

Encyklopedický přehled pojmů vztahujících se k prkennému štítu sedlové střechy, zvanému též lomenice. Stříška pod lomenicí je nazývána podlomenice a nad lomenicí kabřinec, popisovaný samostatně společně se záklopovým prknem.

Lomenice, bedněný štít

Trojúhelníkový, u polovalbové střechy lichoběžníkový štít z různě skládaných prken. Lomenice je poprvé doložena v ikonograifi české provenience ze 14. století. (V. Frolec, J. Vařeka, str. 117). [1] Podrobnější informace jsou uvedeny na stránce Bednění štítů – prosté a zdobné prkenné štíty, tzv. lomenice.

Odsazený štít

Štít, který je zasunut za líc přední užší stěny domu. Jeho typickou součástí bývá kabřinec a okapová stříška (podlomenice). Je rozšířen na převážné části území Slezska a Moravy, odkud zasahuje i do severovýchodních Čech. Dosahuje zhruba až na horní tok řeky Sázavy k obci Sázava, odkud izoglosa (hranice výskytu) pokračuje severním směrem pod Pardubice, kde se obrací zpět k severovýchodu (V. Frolec, J. Vařeka, str. 136/kráceno, doplněno).

Předsazený štít

Předstupuje před kratší (štítovou) stěnu budovy. Početně je zastoupen v Čechách, a to na území , kde se nevyskytuje podlomenice (zhruba na západ od horního toku Sázava a dolního toku Chrudimky a Orlice). Byl častým prvkem domů s vysokými střechami v oblasti Jeseníků a také maloměstských roubených domů (Frýdek, Rožnov pod Radhoštěm aj.). Při jeho genezi měl ve středoevropském měřítku rozhodující úlohu štít městských domů (V. Frolec, str. 178).

Lomeniční pravidlo (nářečně, východní Čechy)

Horní trám před světnicí, na který se přibíjela prkna lomenice (V. Frolec, str. 117).

Okenička

2. Kukánka, větrací otvor v lomenici (nářečně, jihovýchodní Morava) (V. Frolec, str. 140).

Peření (nářečí, západní a jihozápadní Čechy)

Svisle bedněný prkenný štít, lomenice (viz. svisla) (V. Frolec, str. 159).

Šreky (nářečně, Čechy)

Zdobné vykládání menších ploch lomenic prkny, která se kladla různým směrem (J. Vařeka, str. 224).

Táflovaný štít

Lomenice rozdělená římsami až do pěti navzájem se předstupujících vodorovných polí, svisle dělených do dalších čtvercových poliček, s prkny kladenými vždy střídavě proti sobě. Táflované štíty se budovaly od konce 18. století hlavně v oblasti Lomnice nad Popelkou, na Novopacku a Jilemnicku (J. Vařeka, str. 229).

Okřídlí

též

Ostřeší (nářečně, Pardubicko)

též

Povětrníky (nářečně, severovýchodní Morava)

též

Záklopy (nářečně, východní Čechy)

Prkna překrývající pod střechou na obou šikmých stranách lomenice střešní latě, k nimž jsou přibita. Na vnější straně je kryto šindelem. Okřídlí se zejména v severních a ve východních Čechách v 19. století zdobilo vlnovkou nebo rostlinným ornamentem (obvykle červená hrudka na bílém podkladě). Vnější hrany okřídlí byly v dolní části ojediněle vykrojeny řezbou. Ozdoby okřídlí, popř. lomenic, se často shodují s malbami lidových kancionálů. Dokonce byl zjištěn i případ, kdy štítové i kancionálové malby byly dílem jednoho autora. Výzdoba polychromií postupně zanikla po roce 1850 (J. Vařeka, str. 144/kráceno).

Podlomenice

též

Podlomení, valbové podlomení

též

Prístrešek (nářečně, moravsko-slovenské pomezí)

Úzká stříška krytá obvykle šindelem a umístěná na spodní straně štítu. Chrání okenní průčelí před zatékáním vody. Podlomenice se spojuje se sedlovou střechou. Podle některých autorů souvisí s přeměnou valbové střechy v sedlovou. V českých zemích se skládá zpravidla ze dvou až tří řad, na Těšínsku ze čtyř řad šindelů. Vyskytuje se ve Slezsku, severní a východní Moravě a na Českomoravské vrchovině. Západní hranice jejího rozšíření prochází jižně od Pardubic, odkud směřuje jak do jižní poloviny českomoravského pomezí, tak i severovýchodním směrem.

Zvláštní formu představují okapové štítové stříšky v pohraniční oblasti Opavského Slezska, které netvoří organickou součást vlastní střechy a jsou pokryty jen jednou řadou šindelů. Obdobu podlomenice nacházíme i mimo uvedená území (např. na Zbirožsku), a to buď jako architektonický doplněk (taškami pokrytá masivní římsa) u staveb zděných, nebo jako novější a dodatečně vloženou ochranu oken proti dešti ve štítové stěně, popř. jako vynucené technické řešení při přestavbách (V. Frolec, str. 165-166/kráceno, změněn slovosled, vynecháno území Slovenska).

Tabulka

1. Okenní tabulka skla;

2. Prkno zavěšené na dřevěném štítě, na němž jsou údaje o stavbě, např. letopočet, stavebník (Humpolecko aj.) (J. Vařeka, str. 229).

Další informace jsou uvedeny na stránce Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška.

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Lomenice. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-12-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Lomenice

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.