Náves – hlavní veřejný prostor na vesnici

Veřejné prostranství obvykle v centru vesnice. Vznik návsí spadá do středověku. Domy jsou seřazeny těsně vedle sebe nebo v určité vzdálenosti. Náves mívá kruhový, obdélníkový, čtvercový, trojúhelníkový nebo nepravidelný tvar. Do návsi se obvykle sbíhají všechny cesty. Východy ze vsi uzavíraly někdy brány, jež sloužily k tomu, aby dobytek přihnaný z pastvy nevybíhal z návesního prostranství. Náves měla důležitou úlohu v hospodářském a společenském životě vesnice. Byla ústředním místem obce, jehož využívali všichni obyvatelé.

Kromě staveb veřejného charakteru (kostel, kaple, zvonice, požární zbrojnice, hostinec, kovárna, radnice apod.) nebyly původně na vnitřní ploše návsi žádné obytné budovy. Teprve v 17. století a hlavně v 18. a 19. století povolovala obec stavět na návsi stavení chudým vrstvám vesnického obyvatelstva. Na návsi býval také protipožární rybník (lit. 016: V. Frolec, str. 131-132/kráceno).

Autor hesla Náves z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Doplnit: na vsi