Palivové dřevo a uhlí do kamen a sporáků – skladování, přikládání a spalování paliva

U tradičních kachlových, litinových a železných kamen nebo vývojově mladších sporáků je používáno tuhé palivo, nejčastěji palivové dřevo (též palivové dříví) nebo uhlí. V některých brzy odlesněných oblastech (např. Slánsko) byl přitom nejen nedostatek stavebního dřeva, ale rovněž palivového dřeva.

Palivové dřevo

Za palivové dřevo je považováno jakékoliv dřevo sloužící k tomuto účelu, obvykle z místně běžně dostupných měkkých i tvrdých dřevin. Jedná se o dřevo zpravidla méně opracované ve formě zkrácených větví nebo špalků, při větších průřezech nasekaných na menší polena. Štípaní dřeva probíhá ručně na špalku s možným využitím klínků, případě pomocí štípače nebo štípacího stroje.

Vlastnosti paliva

V případě dřeva používaného do kamen či sporáků je vhodné, aby jednotlivé kusy byly obdobné velikosti. Přikládané dřevo by přitom mělo být dostatečně suché, aby byla zaručena jeho požadovaná výhřevnost. Méně suché štípané palivové dřevo se zpravidla přidává do kamen jen na noc, neboť déle vydrží.

Uskladnění dřeva

Palivové dřevo v kládách nebo štípané se skladovalo a skladuje různým způsobem a to venku, pod přístřeškem nebo uvnitř stavebního objektu. Krátké klády určené k nařezení na špalky, špalky nebo již polena se ukládají v pravidelných vrstvách na sebe, se zajištěním krajních úseků proti povalení nebo sesunutí.

V horských oblastech bylo a je běžné uložení naštípaných dřevěných polen při obvodových stěnách domu, chráněných shora proti dešti a sněhu přesahem střechy a to zejména nad zápražím. Uložení palivového dřeva při stěnách bylo samozřejmě výhodné i z hlediska zateplení v zimním období, ve kterém bylo navíc snadno dostupného dřeva nejvíce potřeba.

Kromě přesahu střechy mohlo být palivové dříví uloženo rovněž pod příštřeškem. Ještě lepší ochranu poskytovaly kolny nebo k uložení dřeva přímo určené dřevníky, až již ve formě přístavků k domu či hospodářské stavbě nebo jako samostatné objekty.

Přenášení štípaného dřeva

Na přenášení dřeva bylo používáno proutěných košů, zatímco k přenášení uhlí zpravidla sloužily přenosné plechové nádoby – putny.

Ukládání a přikládání paliva

Do vytápěného prostoru nanesené štípané palivové dřevo se ukládalo přímo u kamen nebo sporáku. Za tímto účelem byla kamna a sporáky opatřeny zděným podstavcem s hlubokým výklenkem. Jindy byla kamna nebo sporák pro tento účel opatřena vynášecími nohami nebo jinak upravena.

Vedle koše nebo putny postavené u kamen je u mladších typů běžné uložení tuhého paliva do nádoby, která je součástí kamen nebo sporáku a to nejčastěji ve formě dolního plechového šuplete.

Úprava podlahy u kamen a sporáků

Ve všech výše uvedených případech je podlahová plocha pod kamny a kolem kamen provedena z protipožárních důvodů z nespalného materiálu. Kamenná nebo cihelná dlažba zde doplňuje jinak běžnou dřevěnou podlahu, použitou

Totéž platí i v případě mladších stolových sporáků, u kterých se díky jejich snadnější přemístitelnosti často uplatňuje pouze silnější plech.

Spalování tuhého paliva

Nevýhodou spalování uhlí oproti dřevu je značné zatížení životního prostředí a nevhodnost přikládání většího množství najednou. Při tomto dochází k nadměrnému vývinu hořlavých plynů, které z důvodu snížení teploty ve spalovacím prostoru odcházejí z větší části nespáleny a doprovázeny silným kouřem.

Dokonalejšího spalování dřeva a uhlí v kamnech nebo sporácích se dosahuje náležitým přívodem vzduchu z interiéru (dvířka s regulovatelnými uzávěry) a důslednými hořením paliva plamenem namísto kouřem.

Čištění kamen a sporáků na tuhé palivo

Pokud je jako tuhé palivo použito uhlí, je nutné kamna nebo sporák mnohem častěji čistit než v případě topení palivovým dřevem.

Autor textu a fotky k heslu Palivové dřevo a uhlí do kamen a sporáků © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Firewood. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Firewood