Paseky a pasekářská kolonizace – mýtiny a skupiny usedlostí nebo chalup

1. Mýtiny vzniklé vykácením lesního porostu;

2. Menší skupiny hospodářských usedlostí na východní Moravě postavených mimo obec na mýtinách uprostřed lesů.

První zprávy o zakládání pasek (východní Morava) pocházejí ze 16. století. Vznik pasek souvisí s pasekářskou kolonizací postupující z níže položených krajů k vyšším lesnatým polohám, které se do té doby nevyužívaly. Části lesů na horských strání byly „pouštěny“ novým kolonistům, kteří je vykáceli a na mýtinách pak budovali své příbytky. Pasekářskou kolonizací se rozšiřovaly již existující obce na úpatí hor a vznikaly také nové osady.

„Ven z dědiny“ odcházeli ženatí synové (popř. vdané dcery), jimž byly paseky přiděleny jako otcovské dědictví a pro něž nebylo ve vesnici vhodné stavební místo, nebo si zde stavěli chalupy nemajetní chalupníci a podruzi („hofeři“), někdy i staří lidé odcházející na výměnek (Frolec, 1983, str. 154).

3. Na jižním Valašsku též ve významu stavení a dvora, viz požár (nářečně, východní Morava) (Frolec, 1983, str. 174).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.