Podezdívka je spodní část stavby, oproti základům nad úrovní terénu pro vyrovnání terénu

Podezdívka je různě vysoká zeď, vybudovaná zpravidla z lomového nebo z jiného kamene, na níž spočívá jiná konstrukce. Vyskytuje se u roubených i zděných staveb. Podezdívka vyrovnává terénní rozdíly a částečně též odizolovává stěny, před které zpravidla mírně předstupuje. V některých případech a při malé výšce lze podezdívku ztotožnit se soklem.

Izolační funkci plní podezdívka zejména v případě, pokud je provedena z kvalitního trvanlivého kamene (žula, rula atd.), zatímco vlastní stěny jsou provedeny ze dřeva, méně trvanlivého kamene (opuka, pískovec atd.) nebo již pálených cihel charakterizovaných velkou nasákavostí v důsledku pórovité struktury. Pro některé mladší stavby je příznačné provedení podezdívky v režném kyklopském zdivu, zatímco cihelné stěny jsou již omítnuty. Mezi podezdívku a vlastní stěny se někdy vkládaly břidličné šupiny, sloužící jako hydroizolace před užíváním asfaltových pásů (MaČe, doplněno).

Ve svažitém terénu bývají domy a jiné stavby vybudovány na vysoké podezdívce, v níž je umístěn sklep nebo chlívek, do nichž se vchází často z průčelní strany. V posledních desetiletích se prostor vymezený podezdívkou po adaptaci využívá i k bytovým účelům (časté zejména na Slovensku). S podobným principem se setkáme především v hornatých krajích severního a středního Slovenska, ale také v Čechách a na Moravě. Je rozšířen i v řadě dalších evropských zemí, jako je Polsko, Finsko, alpské země a jinde (lit. 016: V. Frolec, str. 165).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.