Špaleta je plocha vymezující stavební otvor v tloušťce stěny

(z italštiny)

1. Postranní a horní plocha otvoru okenního nebo dveřního; rovná nebo šikmá, zpravidla se rozšířující do interiéru, omítaná nebo krytá obkladem

2. Volný prostor mezi lícem stěny a rovinou vrat u špaletové stodoly (lit. 016: V. Frolec, str. 223/).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

Koncept rozšiřujícího textu: 1. Dřevěný okenní rám v roubené stěně nebo vsazený do špalety zděné stavby zpravidla nazáváme zárubeň (starší zárubně jsou trámkové, mladší fošnové). Termín zárubeň se používá i pro tesařské orámování dveří, jehož svislé části se nazývají veřeje, a nověji pro ocelové dveřní zárubně spojené v dolní části prahovou spojkou. Svislé postranní plochy okenního nebo dveřního otvoru zděné stavby nazýváme též ostění, přičemž protilehlé čelní úseky zdiva mohou být rovnoběžné nebo rozbíhavé směrem do interiéru čímž zlepšují prosvětlení vnitřních prostor. Dolní část plochy nazýváme parapet, přičemž parapetem rozumíme vlastní krycí desku i část zdiva pod okenním otvorem (parapetní zdivo). Obdobně je horní plocha nazývána nadpraží, přičemž se jím rozumí nejenom příslušný plocha zdiva, ale celá přilehlá konstrukce stěny vynášená nad okenním nebo dveřním otvorem klenutým záklenkem nebo přímým překladem. Špaletovými okny pak rozumíme dvojitá okna jejichž vnější a vnitřní křídla jsou spojena v jeden „krabicový“ celek (kastli, též kastlová okna) prkenným deštěním, zakrývajícím zcela nebo zčásti špaletové plochy okenního otvoru včetně parapetní plochy. 2. Prostor vymezují dvě šikmo se sbíhající stěny, umožňujcí snadný vjezd do podélně průjezdné stodoly.