Hliněné stavby a stavitelství, konstrukce hliněných domů na Moravě

Hliněná stavba

Základním stavebním materiálem je hlína, zpracovaná různými způsoby a technikami, mezi které náleží:

  • vrstvení stěn
  • nabíjená technika
  • válková technika
  • nepálená cihla

Stavba stěn z hlíny je velmi starého původu. Otázka stáří hliněné stavby na našem území není dořešena. Na základě dosavadních pramenů se zdá, že před 18. století sloužila hlína především jako doplňkový materiál k vyplétaným konstrukcím, popř. ke kombinaci s jiným materiálem (dřevem, drobným kamením), a že hliněné stavby byly kombinovány s roubenou konstrukcí (Haná) (V. Frolec, str. 63/).

Hliněnice

(nářečně, jihovýchodní Morava)

Hliněná ohrada na kamenném základě mezi dvorem a humnem, nízkými dveřmi v hliněnici se vcházelo na humna. Někdy byla hliněnice chráněna stříškou pokrytou doškem nebo plochými kameny. Na střední Moravě rozšířen název „hlinice“ (V. Frolec, str. 63).

Nabíjená technika

Způsob stavby hliněných stěn. Spočívá v postupném udusávání hlíny smíšené se slámou do prkenného bednění, posunovaného vertikálním směrem až do výšky zdi. K dosažení lepší soudržnosti a k zabezpečení před popraskáním se hlína prokládá proutím a drobným kamením. Otvory pro dveře a okna se vysekávají, až se nabíjení dokončí. Povrch stěny se zatírá hliněnou mazanicí.

Nabíjená technika je obecně rozšířena od střední a jižní Moravy a jižního Slovenska přes Dolní Rakousy, Maďarsko, Ukrajinu až po západní Rumunsko a severní Srbsko. Nejstarší doklady staveb budovaných nabíjenou technikou pocházejí na našem území z 18. a 19. století. Otázka rozšíření nabíjené techniky ve starších obdobích zůstává nevyřešena.

Lokální názvy: „ nabíjenica “ (nářečně, jihovýchodní Morava), „ pěchovanica“ (nářečně, jihovýchodní Morava), „ sypanice“ (nářečně, západní Morava), „ tłučenica “ aj. (V. Frolec, str. 126, 220, 159). Na jihovýchodní Moravě dále též „tłučenice„. Též ve tvaru „tłučénka“, „tłčénka“ (V. Frolec, str. 233) nebo vybíjená stěna (V. Frolec, str. 254)

Šleda

(nářečně, východní Morava)

1. Pícka;

2. Plochý kámen podkládaný pod zdi nabíjené z hlíny (hostýnské Záhoří) (V. Frolec, str. 222).

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Přejít nahoru