Stavení a obydlí vesnické chudiny

Označení jednotlivého sídlištního objektu (domu nebo hospodářské stavby) (lit. 016: V. Frolec, str. 210).

Domkářské stavení, obydlí vesnické chudiny

Odrážela sociální diferenciaci, k níž dospěla zemědělská vesnice v posledních staletích. Obydlí chalupníků (domkářů) a bezzemků se lišila od usedlostí sedláků a podsedníků především

• menšími rozměry domů
• jednodušším půdorysným členěním
• počtem a charakterem hospodářských budov, které se omezovaly jen na drobné stavby, popř. zcela chyběly.

Část malých rolníků a bezzemků žila v domcích, které zaplňovaly prostranství mezi grunty na návsi nebo v jiných částech obce, zbytek ve „světničkách“ ve dvorech statků, v různých „barácích“, narychlo postavených zámožnými sedláky pro zemědělské dělníky, nebo v nouzových obydlích upravených z hospodářských staveb (komor, lisoven, pazderen apod.). Byty zemědělských dělníků byly většinou malé, těsné a vlhké, často obývány několika rodinami. Nouzovým řešením bylo také bydlení v zemnicích. Nejchudobnější lidé, obecní chudí, bydleli v obecních pastouškách. Cikánské rodiny žily často na okrajích vesnic (cikánské obydlí, též ratejny) (lit. 016: V. Frolec, str. 136).

doplnit: Domkářská zástavba, chalupnická zástavba, domkáři, chalupníci. lišila se samozřejmě rovněž výměra půdy, bezzemci bez půdy, ostatní jen malou výměru nebo zahradu

Poustka

Pusté stavení, zastaralý výraz (lit. 016: J. Vařeka, str. 174).

Autoři hesel Domkářské stavení z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka