Trámek – význam a použití na roubených, drážkových a hrázděných stavbách

Krátký trám, použitý ve stavbně. Nejčastěji mezi okny nebo tvořící starší tzv. trámkové zárubně okenních a dveřních otvorů. Po délce úhlopříčně půlené trámky byly používány rovněž na schodišťové stupně (MaČe).

Paždík

Vodorovný spojovací trámek v dřevěné konstrukci, který odděluje okenní či dveřní otvory nebo vyztužuje hrázděnou stěnu (Vařeka, 1983, str. 157/).

Sedlo

1. Krátký trámec (trámek) vložený mezi podporu a hlavní nosné vodorovné trámy (kladí, břevnoví, průvlak). Sedlo s trámem se spojuje svorníky. Často u vnitřních dřevěných konstrukcí sýpek.

2. U větrného mlýna beraního se sedlem rozumí čtvercový rámec, sestavený kolem středního sloupu (tzv. „ otec “) ze čtyř krátkých dubových trámů. Sedlo je usazeno v žlabech („ pracnách “) na horní plošce dubových trámů („ apoštolů “) podpírajících střední sloup (Vařeka, 1983, str. 190/doplněn text kurzívou).

Pastorek

(nářečí, Podještědí) Krátký trám mezi okny, který je zapuštěn po stranách do okenních sloupků (Vařeka, 1983, str. 154) . Pastorek jinak též malé ozubené kolo, např. u mlýnského složení, případně u žentouru (MaČe, doplněno).

Špaček

(nářečně, Nymbursko) Krátký trám (Vařeka, 1983, str. 223).

Suniky, somica, somíce

(nářečně, Valašsko) Kratší srubové trámy, přerušené okenními otvory a dveřmi. Zúžené konce suniky (čepy) zapadají do drážky okenních (dveřních) ostění (srov. -> drážková konstrukce). Počet sunik (krátkých trámků) závisí na výšce oken nebo dveří.

Lidové názvy používané převážně v Karpatech jsou „ cloníky “, „ slunečníky “, “ somice “ (jednotné číslo „ somica “), „ sumiky “, “ sumíky “, „ sumy “, „ šarholce “ (na Poděbradsku šarholce nářečně znamenají příčky). (Vařeka, Frolec, 1983, str. 217, 221/změněn slovosled).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.