Stavební řád
Stavební řád představuje souhrn předpisů, podle nichž se řídí výstavba domů a obcí. Nejstarší stavební řád je z roku 1548. Prvním moderním souhrnem stavebních předpisů, vydávaných od poloviny 18. století a doplněných o nová ustanovení, je stavební řád nazvaný Řád stavební pro města království Českého a pro širé kraje neb dědiny, který vyhlásilo české gubernium roku 1833. Obsahuje celkem 67 paragrafů a je rozdělen do dvou oddílů. V prvním jsou stanoveny všeobecné zásady při výstavbě domů ve městech a ve druhém (od § 46) směrnice ke stavbě budov a k jejich opravám v městysi a na vesnici.
Stavební řád z roku 1833 nebyl na vesnici v plném rozsahu dodržován a jednotlivé paragrafy se prosazovaly jen pozvolna; nejvíce jím byla ovlivněna topeniště (nebezpečí požáru). V roce 1845 vyšel nový stavební řád, který byl rozšířen jen o několik předpisů proti stavebnímu řádu z roku 1833. Další stavební řád byl vydán v roce 1864 pro České království, který v roce 1889 nahradil stavební řád pro obce venkovské. Stavební řád pro Moravu byl vydán 1894. Stavební řády obsahují předpisy o dělení pozemků na stavební místa, o povolení ke stavbě, o provádění staveb atd. Nařízení o číslování domů vyšlo za Marie Terezie roku 1771, domovní daň byla zavedena roku 1788. (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str.209-210/kráceno).
Autor hesla Stavební řád z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka
doplnit:
Důležitým z hlediska připojování bývalých samostatných obcí ke Prahy byl „Zákon ze dne 10. dubna 1886, č. 40/1886 z. z., jímžto se vydává stavební řád pro Král. hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí“. Tento zákon stanovil pro Prahu a jmenované předměstské obce s venkovskou zástavbou samostatný stavební řád oproti většině území Čech.
/ Zmizelá Praha – Vesnice, usedlosti a dvory – Levý břeh Vltavy