Muzeum v přírodě Rymice u Holešova – skanzen Muzeum Kroměřížska – areály, expozice a akce

Muzeum v přírodě Rymice u Holešova je známé rovněž jako soubor lidových staveb východní Hané. Muzeum tvoří několik objektů situovaných v historickém jádru obce a v místní části Hejnice.

Historická mapa obce z roku 1830, zachycující stavby v místní části Hejnice. Severně situované objekty se staly základem dnešního skanzenu.
Obec Rymice-Hejnice, okres Kroměříž, Historická mapa © ČÚZK

Historie skanzenu

Vlastní historie skanzenu nebo přesněji muzea zřízeného v původních objektech doplněných o přenesené stavby spadá až do 2. poloviny 20. století. Roku 1977 jsou veřejnosti zpřístupněny první objekty spravované Muzeem Kroměřížska. Kromě těchto objektů sloužících osvětové funkci (např. knihovna) jsou některé ze staveb dosud ještě obývány.

Veřejnosti přístupné stavby jsou situovány převážně při komunikaci vymezující ze severní strany návesní prostor obce Rymice. Dále rovněž v místní části zv. Hejnice, která je památkovou rezervací a leží východně od historického jádra obce s kostelem. Mezi těmito původně samostatnými soubory staveb dochovanými v podobě odpovídající převážně 18. a 19. století je ještě situován areál renesanční tvrze, která je veřejnosti rovněž zpřístupněna.

Starší domy s výškou

Na ojediněle dochované domy s roubenou jizbou nebo komorou,doložené staršími stavebně-historickými průzkumy, bylo užíváno především dřeva z listnatých stromů. Ve většině případů bylo již dřevo kombinováno s nespalným materiálem – hlínou a kamenem. Kamene bylo přitom již dlouho užíváno na podezdívky staveb a posléze celé stěny, budované rovněž z hlíny ve formě hliněných válků nebo cihel. Částečně odkryta zůstala zeď provedená z válků klasovitého kladení.

Z vnější strany byla roubená konstrukce krytá hliněnou mazaninou. Mapa stabilního katastru proto zachycuje i tyto stavby v červené barvě odpovídající nespalnému provedení. Povrchovou úpravou jsou ovšem opatřeny i zděny provedené z kamene nebo hlíny.

Spalná střešní krytina

Na zakrytí starších valbových střech je užita došková střešní krytina, umožňující snadné a plynulé vykrývání četných nároží či úžlabí střech včetně jejich výškového rozdílu. Na střechách sedlových se v současnosti uplatňuje i šindelová střešní krytina. Šindel náleží rovněž mezi lehkou, avšak spalnou krytinu snadno podléhají trvalé vlhkosti.

Větrný mlýn

Celý soubor je doplňován o stavby přemístěné z okolních obcí. Příkladem je dřevěný větrný mlýn beraního typu z Bořenovic, náležející mezi ojediněle dochované technické památky v oblasti východní Hané.

Expozice a kulturní akce

Památky přístupné veřejnosti

Mezi objekty zpřístupněné v obci Rymice náleží č.p. 6 – sedlářská dílna „Klimečkovo“, č.p. 14 – selská usedlost „Gajovo“ a č.p. 116 – kovárna. V místní části Rymice jsou pro veřejnost zpřístupněny tři usedlosti (č.p.62 „Potůčkovo“, č.p.64 „Vymětalovo“ a č.p.65 „Symerských“) a objekt č.p. 104 sloužící jako informace.

Expozice v interiérech staveb

Jednotlivé expozice umístěné v domech usedlostí i objektu tvrze představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy. Kromě tohoto je v přízemí renesanční tvrze rovněž expozice věnovaná historii větrných mlýnů.

Autor textu a fotodokumentace Skanzen Rymice u Holešova – stavby © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:

Literatura a odkazy k tématu:

Muzeum v přírodě Rymice. In: Muzeum Kroměřížska [online]. [cit. 2024-2-10]. Dostupné z: https://muzeum-km.cz/muzeum-v-prirode-rymice