Blatnice pod sv. Antonínkem – obec a stavby vč. vinohradnických na Staré Hoře, Moravské vinařské stezky
Jihomoravská obec Blatnice pod svatým Antonínkem leží nedaleko Veselí nad Moravou. Nad obcí se zdvihá výběžek Bílých Karpat s kopcem Sv. Antonína. Na kopci stojí stejnojmenný poutní kostel, který je místem mezinárodních poutí i národopisných slavností.
mapa: Blatnice – historická mapa
Otisk mapy stabilního katastru z roku 1827, která zachycuje souvisle řazenou zděnou zástavbu úhlového půdorysu.
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Obec Blatnice
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem představuje typickou slováckou ves. Zejména v porovnání s českými vesnicemi zaujímá zástavba obce podstatně větší rozlohu, s několika místy se rozšiřujícími veřejnými prostory uličního charakteru. Zástavbu obce ve většině případů určují usedlosti úhlového půdorysu, tj. ve tvaru písmene „L“.
Domy
foto: Blatnice pod sv. Antonínkem
Rozlehlá slovácká obec při pohledu od vinohradů.. Jednotnou hladinu zástavby výrazně převyšuje kostel se zvonovou věží opatřenou cibulovou střechou.
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Do veřejného prostoru jsou usedlosti zpravidla orientovány domy okapové orientace, které může být v některých případech jen dojmová. Na této orientaci se výrazně podílí především střecha, kryjící průjezd do dvora.
Vedle průjezdu s dvojkřídlými vraty se může nalézat hlavní vstup s dveřmi. Po jedné nebo obou stranách těchto komunikačních otvorů jsou umístěny otvory okenní různého počtu. Počet i umístění oken odpovídá vnitřnímu členění a může tedy prozrazovat skutečnou orientaci obytné části domu. V ojedinělých připadech se mohla na průčelí domů zachovat i náročnější plastická výzdoba.
V důsledku pravidelného řazení vedle sebe a střech na celou šířku parcely vytvářejí usedlosti souvislé uliční fronty. Tyto mohou být narušeny korytem vodního toku nebo umístěním významné stavby, např. kostela.
Hospodářské stavby
Na domy pravoúhle či šikmo navazují hospodářské stavby, vymezující prostory dvorů. Stodoly jsou umístěny až v zahradě, v menší či větší vzdálenosti od ostatních hospodářských staveb. Některé ze stodol jsou umístěny až na konci zahrady, pokud její zadní část neslouží jako vinohrad.
Vinohradnické stavby
foto: Blatnice pod sv. Antonínkem
Rozlehlá slovácká obec při pohledu od vinohradů.. Jednotnou hladinu zástavby výrazně převyšuje kostel se zvonovou věží opatřenou cibulovou střechou.
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Vedle tradičních obytných a hospodářských objektů nacházejí výrazné uplatnění v obraze vesnice i další typologické druhy staveb. Jedná se především o vinohradnické stavby stojící při dolním okraji vinohradů pod Starou Horou a prohlášené za památkovou rezervaci se souborem lidové architektury.
V současnosti je soubor lisoven se sklepy ohrožen především nepřiměřeným rozvojem vinných sklepů vlastněných velkoproducenty vína a nadměrným vytěžováním kulturních hodnot lokality formou rozsáhlých přestaveb sloužících pro ubytovací účely. V obou případech zpravidla dochází ke snaze prolomit památkovou ochranu změnou objemových a výškových regulativů zástavby.
Moravské vinařské stezky
Mimořádně významný souborvinohradnických staveb pod Starou Horou v Blatnici pod svatým Antonínkem je součástí Moravských vinařských stezek (Strážnická oblast).
Soubor vinohradnických staveb
Severovýchodní část obce Blatnice charakterizují vinice, pod kterými jsou situovány lisovny se sklepy. Soubor těchto vinohradnických staveb byl prohlášen za památkovou rezervaci Blatnice – Stará Hora.
mapa: Blatnice – Stará Hora
Otisk mapy stabilního katastru z roku 1827 zachycující řádku vinohradnických staveb podél komunikace vedoucí pod růzově značenými vinicemi na Staré Hoře.
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Lisovny se sklepy
Zdejší vinohradnické stavby tvoří jednostrannou řadovou zástavbou lisoven se sklepy,doplněných v některých případech o komůrku. Drobné stavby sloužící ke zpracování vinné révy a uskladnění vína jsou orientované svými vstupy do zahrad nebo vinic usedlostí, řazených před nimi. Nejstarší sklepy jsou datovány do přelomu 16. a 17. století, třebaže nadzemní části (lisovny, též búdy) jsou často mladšího původu a místy doplněny o nové stavby.
Dispoziční uspořádání
Ustálené dispoziční řešení jednotlivých staveb sestává zpravidla ze tří prostor. Vstupní prostoru tvoří lisovna, za kterou následuje vstup do vlastního klenutého sklepa zahloubeného v přilehlém terénu.Nad sklepem je situována komůrka skladovacího účelu (ovoce, nářadí apod.). V současnosti je tento prostor někdy nově užíván i pro posezení.
Zděné stěny
Na konstrukce stěn vinohradnických staveb je užito kamene zděného zpočátku na hliněnou a později vápennou maltu, nepálených cihel a posléze u mladších sklepů pálených cihel.
Dřevěné stropy a krovy
foto: Vinohradnické stavby
Drobné vinohradnické stavby lisoven se sklepy. Mladší podoba je určována sedlovými střechami s nespalnou krytinou
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Dřevěné za použití místních dřevin jsou rovněž stropní trámy a krov. Původní valbové nebo polovalbové zastřešení bylo již na počátku našeho století postupně nahrazeno střechami sedlového tvaru, využívající v samém závěru tradičního stavitelství vaznicovou konstrukci krovu.
Změna tvaru krovu byla spjata s provádením jednoduše bedněných štítů ze svisle kladených prken. Zpočátku výrazně a později zpravidla již méně předsazené štíty byly často opatřeny dvířky do prostoru krovu, využívaného pro ukládání sena.
Střešní krytina
Tato výrazná proměna vnějšího výrazu vinohradnických staveb souvisela se změnou střešní krytiny. Namísto hořlavé a vlhkosti rychleji podléhající doškové krytiny měkkého obrysu je užíváno nespalné a tvrdé pálené krytiny ve formě tašek.
Dveře a dveřní kování
foto: Dřevěné dveře a kování
Detail dřevěných dveří osazených do trámkové zárubně. Lícovou stranu tvoří diagonálně kladená prkna připevněná na spodní vrstvu ze svisle sbíjených prken.
Obec Blatnice pod svatým Antonínkem, okres Hodonín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Nedílnou součástí nejzachovalejších vinohradnických staveb jsou původní a mimořádně hodnotné výplně otvorů. Jedná se především o dřevěné trámkové zárubně s prahem a dřevěné dveře, opatřené diagonálně nebo častěji již vodorovně kladenými prkny.
V některých případech se dokonce zachovalo i původní stavební kování (závěsy, zámky s klíčovými štítky apod.).
Barevnost staveb
Charakteristické je rovněž barevné řešení staveb, až na výjimky kombinující bílý vápenný nátěr s tmavě modrou podrovnávkou průčelní stěny a přilehlé části dveřního otvoru.
Autor textu a foto: Obec Blatnice pod svatým Antonínkem a památkové rezervace Blatnice pod sv. Antonínkem na Staré Hoře © Martin Čerňanský
