Liberecký kraj – památkové rezervace a zóny
Celková charakteristika kraje bude doplněna.
CHKO České středohoří
Vesnické památkové rezervace severních Čech nejpočetněji zastupují vesnice na Českolipsku, charakterizované převážně pravidelnými nebo nepravidelnými návesními půdorysnými typy středověkého původu. Tradiční severočeská zástavba je převážně patrového uspořádání, s roubenými stavbami opatřenými podstávkami a lomenicemi. Vedle zcela nebo zčásti roubených staveb jsou běžné i stavby celozděné. Na Českolipsku můžeme rozlišit dvě výrazné oblasti, z nichž první představují právě obce situované blíže severozápadních Čech a charakterizované stavbami typickými pro oblast Českého středohoří.
CHKO Kokořínsko
Druhou oblastí Českolipska je Kokořínsko, ležící při severní hranici se středními Čechami a charakterizované výrazným uplatněním pískovcových skal v obraze zdejších obcí často doplněných o prostory tesané přímo do skal. Architektura vesnic se vyznačuje typickými roubenými patrovými stavbami s podstávkami, pavlačemi a bedněnými štíty. Na zděné části staveb je samozřemě používáno místního kamene – pískovce, opracovaného do podoby kamenných kvádrů (tzv. štuky) použitých rovněž na vjezdové brány. Z pískovce jsou rovněž drobné sakrální památky, situované ve volné krajině nebo přímo v intravilánu vesnic.
Pojizeří a Podkrkonoší
Další chráněné lokality již představují sídla nezemědělského charakteru. Jedná se o příměstské enklávy se zástavbou lidového charakteru, sloužící pro drobnější řemeslníky v oblasti Pojizeří a Podkrkonoší.
CHKO Jizerské hory
Nezemědělského charakteru jsou rovněž horské osady s dřevařskou a sklářskou výrobou, jakožto výrobním odvětvím jež oblast Jizerských hor a konkrétně Jablonec nad Nisou nebývale proslavilo i za hranicemi. Z hlediska urbanistického jsou tvořeny volně rozptýlenou zástavbou bez rozsáhlejších hospodářských staveb.
Autor textu a fotodokumentace Liberecký kraj – rezervace a zóny © Martin Čerňanský