Hanácké muzeum Příkazy – skanzen v Příkazích u Olomouce – expozice a akce
Hanácké muzeum Příkazy, dříve též soubor staveb lidové architektury v Příkazích a v místním nářečí hanácké skanzen, se rozkládá přímo v obci Příkazy u Olomouce. Základem muzea v přírodě je hanácký grunt s domem okapové orientace a několika hospodářskými stavbami.
Hanácké muzeum Příkazy
Vlastní historie skanzenu nebo přesněji muzea zřízeného v původních objektech doplněných o další stavby spadá do závěru 20. století. V nynějším rozsahu byl hanácký skanzen v Příkazích otevřen veřejnosti roku 1994, předtím roku 1990.
Areál skanzenu je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci. V roce 1995 byla část obce Příkazy prohlášena za památkovou rezervaci se souborem lidové architektury, zahrnující jak veřejnosti přístupné stavby hanáckého skanzenu tak řadu objektů sloužících nadále pro trvalé bydlení.
foto: Skanzen v Příkazích
Ortofotomapa západní části obce Příkazy s hanáckými grunty. Do zadní části zahrad byly umístěny zanikající špaletové stodoly, nahrazující ještě starší dřevěné stodoly.
Hanácký skanzen Příkazy, okres Olomouc, Foto © MaČe • fotogalerie
V současné době je skanzen v Příkazích u Olomouce tvořen památkově chráněnou usedlostí č.p. 54 – tzv. Kameníčkův grunt včetně špaletové stodoly a několika přilehlými zahradami, na jejichž parcelách jsou umístěny další špaletové stodoly.
Návštěvníci hanáckého skanzenu se mohou seznámit nejen s tradiční architekturou oblasti, ale rovněž se životem na Hané v období přelomu 19. a 20. století. Více informací bude uvedeno na stránce o expozici a kulturních akcí konaných v Hanáckém skanzenu.
Kameníčkův grunt č. p. 54
Základem hanáckého skanzenu v Příkazích se stala usedlost č.p. 54 – tzv. Kameníčkův grunt. Usedlost se skládá ze zděného domu, dvorního hospodářského křídla a špaletové stodoly situované vzadu v zahradě.
Dům z režných cihel
Zděný dům v podobě pocházející ze 2. poloviny 19. století se vyznačuje v oblasti typickou okapovou orientací ve vztahu k veřejnému prostranství. Na podélném uličním průčelí patrového uspořádání nalezlo výrazného uplatnění užití režných pálených cihel, střídajících se s výplněmi otvorů majících segmentové záklenky. Kromě pálených cihel jsou užity rovněž cihly nepálené a zvláště na spodní část stavby odolný kámen.
Nad obytným přízemím se nachází patro se sýpkovými komorami, překrývajícími u starších hanáckých domů původně volný vjezd do hospodářského dvora. Stropy v přízemí i patře jsou trámové, s využitím cihelných pasů v prostoru nad vjezdem.
Střecha domu
Šablonami krytá střecha sedlového tvaru je nesymetrického profilu, klesajícího u dvorního průčelí v důsledku dvoutraktového řešení půdorysu až na úroveň přízemí.
Chlévy a hospodářský dvůr
Přízemního uspořádání je rovněž později přestavěné dvorní křídlo bývalých chlévů. Hospodářský dvůr je uzavírán zdí náležící k dnes již zaniklému hospodářskému objektu.
Stodola a ohradní zeď
Zcela vzadu v zahradě stojí špaletová stodola krytá valbovou střechou se šindelovou krytinou. Za stodolou je prostor usedlosti uzavírán ohradní zdí z nepálených cihel na kamenné podezdívce. Koruna ohradního zdiva je kryta břidlicí.
Špaletové stodoly
Kromě zahrady Kameníčkova gruntu jsou památkově chráněné stodoly umístěny rovněž v zahradách sousedních usedlostí. Před špaletovými stodolami stávaly v zadní části zahrad ještě starší stodoly dřevěného provedení.
Výskyt podélně průjezdných špaletových stodol je regionálně omezen právě na oblast Hané, kde v období 1. poloviny 19. století náleží k svébytnému stavebnímu projevu.
Jejich název je odvozen od špalet, představujících zde vně rozbíhavé stěny umožňující snadnější vjezd vozu s obilím na mlat. Vlastní vjezdová vrata jsou tak zapuštěna hluboko za půdorysným obvodem stavby. Vzniklý prostor vně stavby a překrytý střechou sloužil k ukládání snopů.
Materiál na stavbu stodol
Špaletové stodoly na Hané jsou vystavěny z nepálených cihel na kamenné podezdívce. Římsová část koruny zdiva je zpravidla provedena z pálených cihel. Hospodářské stavby stodol jsou zastřešeny střechami valbového nebo sedlového tvaru s nízkou valbičkou.
Jako střešní krytiny je užito především šindele nebo břidlice, nahrazujících rovněž užívanou doškovou krytinu. V případě sedlových střech jsou štíty provedeny z tyčoviny omazané hliněnou mazaninou.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hanácký skanzen Příkazy u Olomouce a Kameníčkův grunt Příkazy u Olomouce © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Příkazy. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-2-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Příkazy
Hanácké muzeum v přírodě. In: Národní muzeum v přírodě [online]. [cit. 2024-2-10]. Dostupné z: https://www.nmvp.cz/prikazy
