Národopisná muzea a muzejní exponáty, první muzeum v přírodě Skanzen ve Stockholmu, stavby a bydlení

Historii muzeí v přírodě předcházejí muzejní expozice předmětů pocházejích ze sbírek národopisných muzeí a reprezentující hmotnou i duchovní stránku lidové kultury.

Národopisné muzeum – Nordiska Museet

Zakladatelem prvního samostatného národopisného muzea byl vlastivědný pracovník Artur Hazelius, původně učitel švédského jazyka a literatury. Jeho zásluhou vzniklo ve Stockholmu v letech 1872-1873 Nordiska Museet, zaměřené na lidovou architekturu celé Skandinávie (lit. 003: J.Štika – J. Langer, str. 7/upraveno).

Prezentace muzejních exponátů – interiér a bydlení

Právě jemu přikládáme prvenství v prosazování nového způsobu prezentace lidové architektury, neboť usiloval o vystavení věcí v jejich původních funkčních a prostorových vazbách. Hazelius vystavuje lidový interiér v Paříži a ve svém Nordickém muzeu předvádí expozici bydlení Laponců (lit. 003: J.Štika – J. Langer, str. 9/upraveno).

Prezentace části staveb v muzeu

Od kopií části staveb umístěných ponejprv v muzeujní budově zbývá už jen jediný krok k muzeu v přírodě. Hazelius prý tímto směrem vykročil už v roce 1885. Trvalo však ještě šest let, než bylo dne 11.října 1891 otevřeno první muzeum v přírodě na světě.

Muzeum v přírodě – Skansen ve Stockholmu

Stalo se tak ve Stockholmu, v jeho výletní části Djurgarden, v prostoru bývalé královské obory, na návrší zvaném Skansen, což česky znamená hradby. Názvu skansen se po čase začalo v některých zemích střední a východní Evropy užívat jako synonyma muzea v přírodě (lit. 003: J.Štika – J. Langer, str. 9/upraveno).

Text převzat s výjimkou prvního odstavce z publikace Československá muzea v přírodě © Jaroslav Štika, Jiří Langer