Skanzen Přerov nad Labem – Polabské národopisné muzeum – areály a kulturní akce

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem se rozkládá ve středu obce. Je situováno naproti původně gotické tvrzi přestavěné v renesančním období na čtyřkřídlý lovecký zámek, jehož polovina se později zřítila.

mapa: Přerov nad Labem

Mapa stabilního katastru z roku 1841 zachycující historické objekty převážně zděné konstrukce. Tmavě červená tvrz, bednárna se školou a kostel.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie

Historie muzea

Podnět k založení národopisného muzea v Přerově nad Labem dal majitel brandýského panství Ludvík Salvátor z toskánské větve Habsburků.

Již roku 1895, snad vlivem pražských národopisných výstav, byla pro účely muzea vykoupena panská kovárna a později též rychta. Výstavní objekt upravený na „staročeskou chalupu“ byl v roce 1900 poprvé zpřístupněn veřejnosti. Právě toto datum řadí přerovské národopisné muzeum k prvním svého druhu ve střední Evropě.

Od dnešního skanzenu však uplynula celá desetiletí, v nichž nalezneme světlé období našich dějin (pod širým nebem zde hráli pěvci Národního divadla) i dobu vyklizení muzea za nacistické okupace (sloužilo jako ubytování vysídlených obyvatel). Až roku 1967 bylo v souvislosti s opravou „staročeské chalupy“ muzeum po vynucené přestávce opět otevřeno včetně obnovených národopisných sbírek. Jako část Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem se stalo součástí Národopisného oddělení tehdejšího okresního Polabského muzea v Poděbradech.

Rozšiřování muzea a nové stavby

Nově otevřené muzeum v přírodě bylo zprvu pojato jako záchranný skanzen památek lidové architektury a lidového umění.

foto: Skanzen v Přerově nad Labem

Mapa Polabského národopisného muzea situovaného v Přerově nad Labem, přímo jako část zastavěného území obce.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Mapa © Seznam.cz • fotogalerie

Později k muzeu ještě přibyla panská bednárna, nacházející se ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Vlastní bednářská dílna proto musela být rozebrána a vystavěna znovu. Následně byla ve starší a původní části bednárny obnovena stará vesnická škola, která zde byla ve 2. polovině 19. století.

Společně s bednárnou bylo muzeum rozšířeno i o přilehlé zahrady, kde od roku 1982 do současnosti probíhá výstavba jednotlivých chalup a hospodářských objektů.

Areály skanzenu v Přerově nad Labem

V současné době je skanzen v Přerově nad Labem tvořen třemi areály, reprezentujícími historický vývoj muzea v přírodě i charakter starší a mladší zástavby středních Čech.

Návštěvníci se mohou seznámit se staročeskými roubenými chalupami a drobnými stavbami (památník, studně, úly, milník, zvonička atd.) z oblasti středního Polabí, panskými stavbami stojícími při místním zámku (bednárna se starou školou a myslivna) a přenesenými zemědělskými usedlostmi z etnograficky odlišných oblastí Nymburska (roubené obytné a hospodářské stavby).

foto: Interiérová expozice

Stálá expozice o zpracování zrna a mlynářství byla umístěna do roubeného panského špýcharu z Křince.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Areál starého národopisného muzea

Základem nejstarší části Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem se staly stavby soustředěné kolem tzv. staročeské chalupy situované v parkovém prostředí vedle zámku.

Staročeská chalupa

foto: Staročeská chalupa

Na původním místě stojící objekt kovárny upravený na tzv. Staročeskou chalupu včetně interiérové expozice.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Staročeská chalupa je původem zděná stavba panské kovárny, užívané později rovněž jako přerovská rychta rodiny Bělíků. Její stavební historie sahá do 1. poloviny 18. století a s ohledem na funkci stávala poněkud stranou ostatních staveb. Na místní národopisné muzeum byla zařízena již v roce 1900, tedy ještě před vznikem přerovského skanzenu.

Jedná se o výraznou přízemní stavbu s čelní podsíni tvořenou třemi vyřezávanými sloupky vynášejícími předsazený bedněný štít ukončený ve vrcholu kabřincem. Kabřinec je společně se střechou sedlového tvaru kryt dřevěným šindelem.

Roubené chalupy

foto: Chalupy v Přerově nad Labem

Štítová průčelí chalup opatřených sedlovými střechami s bedněnými štíty ukončenými kabřincem nebo polovalbou.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Později je prostor před tzv. staročeskou chalupou doplněn o dvějiž štítově orientované chalupy přemístěné z obce Chvalovice a Draha. Chalupy pocházejí ze 2. poloviny 18. století a mají roubené světnice s mírně předsazenými bedněnými štíty, přičemž chvalovická je celá omítnuta. Zadní hospodářské části obou chalup krytých šindelovou krytinou jsou zděné.

Hospodářské stavby

Ještě blíže tzv. staročeské chalupě jsou umístěny roubené hospodářské stavby. Jedná se obílený špýchar z obce Vlkavy krytý došky a sušárnu ovoce ze švestkového sadu z Břístve pokrytou šindelem. Doba výstavby špýcharu i sušárny ovoce spadá do přelomu 18. a 19. století.

Úly, studna, zvonička, socha a milník

Výše uvedené chalupy a hospodářské stavby zároveň vymezily ústřední prostor nejstarší části Polabského národopisného muzea. V tomto prostoru nebo jeho blízkosti je soustředěna i řada dalších drobných staveb nebo stavebních či uměleckýchděl. Jedná se zejména o klátové úly, studně a zvoničku z Kozovaz (původní roubená studna ani zvonička se nedochovala). Nechybí ani barokní socha světce nebo sloupový milník.

Areál zemědělských usedlostí – přízemní chalupy a hospodářské stavby

Nejmladší areál Polabského národopisného muzea se nalézá v původních zahradách pod bednárnou a je tvořen zemědělskými usedlostmi z oblasti Polabí. Některé z objektů jsou dosud ve výstavbě.

foto: Usedlosti z Polabí

Roubené stavby polabských usedlostí krytých pálenou krytinou. Zleva chalupa z Pojed a z Kovanic, dále zakrytý špýchar z Vinice. Vpravo chalupa se Střihova.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Zemědělské usedlosti

Základem areálu polabských zemědělských usedlostí jsou přízemní chalupy. Původem chalupy pocházejí ze tří usedlostí zastupujících jednotlivé etnografické regiony z oblasti Nymburska. – vlastní okolí Nymburka, Královéměstecko a Rozďalovicko.

Obytné a hospodářské stavby

Obytné a hospodářské stavby usedlostí reprezentuje chalupa ze Střihova se špýcharem z Vinice a dále chalupy z Kovanic a Pojed, doplňované o drobné objekty hospodářské funkce. Štítová orientace a upořádání staveb vychází z obvyklého řazení usedlostí kolem návesního prostoru obcí středního Polabí.

Přízemní chalupy s bedněnými štíty

foto: Přízemní chalupa

Přízemní dům roubené konstrukce s průčelím opatřeném mladšími a většími podvojnými okny šestitabulkového dělení.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Obílené nebo omazané chalupy jsou charakterizované roubenou světnicí a zděnou zadní hospodářskou částí pod společnou střechou. Štítová průčelí s jednoduchými nebo podvojnými okny se vyznačují více či méně předsazenými bedněnými štíty.

Střechy sedlového tvaru, případně opatřené polovalbičkou a podávacím vikýřem, jsou již kryty mladší a nespalnou pálenou krytinou. Oplocení tvoří v oblasti užívané kamenné sloupky nebo cihelné pilířky, doplněné o mezilehlá pole plaňkových plotů.

Stodola a chmelařský špýchar

V blízkosti areálu zemědělských usedlostí z Polabí stojí samostatně i další jednotlivé hospodářské stavby, jako stodola nebo chmelařský špýchar.

Areál panských staveb

Druhý areál Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem je situován, stejně jako roubené chalupy, přímo naproti hlavnímu vstupu. Základem jsou původní panské stavby náležející ke zdejšímu zámeckému areálu. Mezi tyto stavby náleží bednárna se starou školou a bývalá myslivna.

Bednárna a stará škola

foto: Panské stavby v Přerově n./L.

Na původním místě stojící bednárna se starou školou a v pozadí bývalá panská myslivna.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Objekt bednárny se starou školou je rozlehlá přízemní stavba okapové orientace. Osvětlovací otvory ve zděných stěnách jsou opatřeny osmitabulkovými okny a nenáročnou výzdobou několika okenních os. Stavba je zastřešena vysokou střechou krytou dřevěným šindelem.

Panská myslivna

Stejně orientované je rovněž hlavní křídlo bývalé panské myslivny, vystavěné nad úhlovým půdorysem před polovinou 19. století. Oproti venkovským domům se myslivna odlišuje nejen architektonickou formou určovanou patrovým uspořádáním a valbovou střechou, ale rovněž oboustranným topeništěm se dvěmi komínovými tělesy. Náročnější je rovněž výzdoba průčelí, na kterém nachází kromě říms a orámování oken šambránami uplatnění další dekor (malba, sluneční hodiny).

Zděné brány

foto: Panská myslivna a brána

K panské myslivně přistavěná zděná klenutá brána pocházející od statku z Kozovaz a datovaná rokem 1793.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

K panské myslivně s hospodářským dvorem jsou po obou stranách přistavěny původem starší klenuté brány. Zděné brány pocházející ze statků z Kozovaz a Kout se vyznačují neobyčejně náročným tvarováním štítových nástavců.

Starší je vlevo situovaná brána z Kozovaz, datovaná ve vrcholovém klenáku do závěru 18. století. Mladší z bran vystavěná jako kopie brány z Kout je datována do závěrečného období 1. třetiny 19. století.

Veřejná studna a socha

Prostor před panskými stavbami dotváří veřejná studna z Dobrovice a socha sv. Jana Nepomuckého z Poděbrad.

Expozice a kulturní akce

Interiéry a sbírkové předměty

Jednotlivé expozice přerovského skanzenu tvoří sbírkové předměty náležející k fondům Polabského muzea. Většina muzejních předmětů pochází z okresu Nymburk, případně z oblastí ležící těsně za hranicí vymezeného území. Zastoupeno je především vybavení venkovských domácností (nábytek, nádobí), ale rovněž oděv (kroje). V interiérech nechybí ani drobné zemědělské nářadí.

Expozice vytápění, včelařství, mlynářství

Mezi dlouhodobé tématické expozice náleží expozice nesoucí název Teplo v domě, s podtitulkem Pece, kamna a kamínka v polabských venkovských domácnostech. K dalším můžeme zařadit expozice o historii včelařství, mlynářského řemesla nebo zpracování zemědělských plodin. Nechybí samozřejmě ani modely staveb lidové architektury (lomenice a vjezdové brány) nebo jednotlivé stavební prvky (střešní tašky, cihly, čučky).

Kulturní akce v přerovském skanzenu

Kromě expozic bydlení a hospodaření v interiérech zpřístupněných staveb je v přerovském muzeu připravována pro návštěvníky i řada kulturních akcí a doprovodných programů.

Mezi pravidelné kulturní akce pořádané v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem naleží např. masopust s průvodem maškar nebo Velikonoce provázené přípravou obvyklých pokrmů.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Polabské národopisné muzeum (skanzen) Přerov nad Labem – areály a akce © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Oficiální informace o skanzenu v Přerově nad Labem včetně přehledu aktuálních kulturních akcí naleznete na stránkách Polabského muzea. Z těchto stránek a zejména informačních tabulí umístěných přímo ve skanzenu byly čerpány některé časové a místopisné údaje.