Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově
Náš nejnavštěvovanější skanzen Rožnov pod Radhoštěm byl vystavěn v lázeňském parku a přiléhlém svahu, zdvihajícím se nad řekou Rožnovská Bečva.
mapa: Rožnov pod Radhoštěm
Katastrální mapa z roku 1833 zachycující území severovýchodně od náměstí v Rožnově, dosud téměř nezastavěné s výjimkou objektů v dnešní Mlýnské dolině.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Historie muzea
Historie skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm spadá již do období před I. světovou válkou. Vznik je neodmyslitelně spjat se jmény zcestovalých bratří Jaroňků, Bohumíra a Aloise, kteří se do Rožnova v předválečném období natrvalo stěhují.
Jako ohlas na velké národopisné výstavy českoslovanské konané na sklonku 19. století v Praze a na budování prvních skanzenů ve skandinávských zemích je roku 1913 předložen první projekt muzea, jemuž o dva roky dříve předcházelo založení muzejního spolku.
Výstavba muzea v přírodě
Válečné události výstavbu bohužel odsunují zcela na pozadí a vhodná doba nastává až roku 1925. Je totiž připravovánprvní valašský folklórní festival. Ku prospěchu muzea se podaří bratřím Jaroňkům prosadit, aby se tyto slavnosti tzv. Valašského roku konaly již v areálu nového muzea.
Mezi první stavby situované na mýtině lázeňského parku již v době konání festivalu náleží radnice a měšťanský dům, pocházející z nedalekého rožnovského náměstí a ohrožené zánikem v důsledku výstavby domů zděné konstrukce.
Muzejní areály
fotomapa: Skanzen v Rožnově
Fotomapa rožnovského skanzenu zachycující prostor Dřevěného městečka, Mlýnské Doliny i části Valašské dědiny.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Ortofotomapa © Seznam.cz • fotogalerie
V současné době je Valašské muzeum v přírodě tvořeno třemi hlavními areály. V těchto jsou reprezentovány historické městské stavby, technické stavby a lidové stavitelství z oblasti moravského Valašska, Těšínského Slezska a moravských Kopanic.
Po areálu Dřevěného městečka vzniká v 50. a 60. letech 20. století na svažité a rozlehlé rožnovské pasece příznačně zvané Stráň areál Valašské dědiny. Areál zahrnuje několik desítek staveb nejrůznější funkce, přičemž některé byly dokončeny teprve v nedávné době. Historicky nejmladším je areál Mlýnské doliny, zpřístupněný v 90. letech 20. století. Ve správě Valašského muzea v přírodě je rovněž areál Pustevny ležící až v blízkosti hory Radhošť.
Dřevěné městečko – areál měšťanských a dalších staveb
Nejstarší areál a zároveň i prohlídkový okruh skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm představuje tzv. Dřevěné městečko, teprve později takto pojmenované. Dobou svého založení je nejstarším středoevropským muzeem v přírodě.
Veřejnosti přístupné stavby jsou dřevěné konstrukce a mají sedlové střechy s kabřincem či polovalbou. Bedněné lomenice jsou opatřeny malými větracími nebo již většími osvětlovacími otvory, dokládajími nové využití. Nechybí pro oblast typické podlomení, které společně se střechou kryje dřevěný šindel.
Základem areálu Dřevěného městečka jsou objekty přemístěné do prostředí lázeňského parku z nedalekého rožnovského náměstí. Stavby jsou dokladem bydlení a života na malém městě, přičemž příznačnými jsou štítové podsíně předcházející pozdějším loubím. Průvodním znakem patrového uspořádání souvisejícího rovněž se sociálním postavením jsou předsazené nebo zapuštěné konstrukce – pavlače a lodžie, opatřené zábradlím.
Patrové měšťanské domy
K maloměstským stavbám uchovávajícím ve svém celodřevěném provedení starší stavební znaky náleží dva měšťanské domy. Do muzea dříve přemístěný měšťanský dům zv. Billův pochází z poloviny 18. století. Obdobně jako jiné rožnovské domy byl po založení klimatických lázní (1820) částečně adaptován k ubytovacím účelům. Za tímto účelem byly patrové komory zařízeny jako pokoje pronajímané lázeňským hostům.
Druhý z měšťanských domů starší poloviny 17. století je nejstarší stavbou skanzenu. Stáří dokládá konstrukce sroubená z hrubě opracovaných klád, hraněných především na nároží. V přízemí je hostinská místnost, neboť dům sloužil i jako hostinec zv. U Vašků a dnes jako Valašská hospoda.
Radnice a přízemní dům
Dalšími stavbami stojícími dnes na severní straně pomyslného náměstí je patrová stavba radnice a kopie přízemního domu zv. Žingorův, který dnes slouží jako hostinec „Na posledním groši“ podle hostince z Národopisné výstavy českoslovanské. Tato poslední roubená stavba rožnovského náměstí se nacházela ve velmi špatném stavebně-technickém stavu a bylo přistoupeno k provedení účelové kopie s přihlédnutím k budoucímu hostinskému využití.
Fojství z V. Karlovic a kostel z Větřkovic
Roku 1932 byla při jižní straně zatravněného prostranství vystavěna kopie domu dosud stojícího fojtství z Velkých Karlovic. Dům fojta zastupuje již stavby z venkovského prostředí.
Za II. světové války byl vystavěn dřevěný kostel s bedněnou věží krytou cibulovou střechou. Jedná se o volnou kopii vyhořelého kostela sv. Anny z obce Větřkovice u Příbora. S ohledem na finanční situaci v období válečném bylo roubení nahrazeno trámkovým provedením s vnějším prkenným bedněním. Okolo kostela se nalézá hřbitov zv. Valašský Slavín.
Drobné stavby a objekty
K dalším stavbám situovaným poněkud stranou ústředního prostoru je kopie kuželny z Ústí u Vsetína, palírna z Lačnova, sýpka z Heřmanic a Z Prostředí Suché nebo soukenické stodůlky ze Štranberka. Z drobných objektů jmenujme zvoničku z Horní Lidče nebo klátové úly.
Valašská dědina – areál obytných a hospodářských staveb
Největším areálem a zároveň i nejdelším prohlídkovým okruhem je areál Valašské dědiny. Projekt vznikl v polovině 20. století za účelem muzejního uchování rychle zanikajících dřevěných staveb lidové architektury z oblasti Valašska.
Stavby pro bydlení – fojství, domy a chalupy
Ve Valašské dědině rožnovského skanzenu nalezneme obytné stavby různých sociálních vrstev. Až na vyjímky se jedná o přízemní stavby roubené konstrukce se sedlovými střechami krytými šindelem. V řadě případů sloužily kromě bydlení i dalším činnostem a byly doplněny o další stavby.
Nejhonosnější formou se přitom vyznačují roubené patrové domy fojtství, reprezentované ve skanzenu originálem stavby původem z Lidečka. Protože stavbu nechal na počátku 19. století postavit lidečský fojt, označovala se jako fojtství i když účelu úřadu zástupce vrchnosti již nesloužila. Z důvodu sňatku s dcerou mlynáře byla totiž přemístěna k místnímu mlýnu, kde sloužila jako dílna.
Výrazných forem jsou rovněž domy větších pasekářských usedlostí nebo středních hospodářství s přidruženou výrobou nebo jinou doplňkovou činností.
Mezi těmito jmenujme dům Šturalovy pasekářské usedlosti z Velkých Karlovic – Podťatého, datovaný do 18. století. Dále dům s chlévem a podsíňky z Valašské Polanky, opatřený expozicí tkalcovství představující jeden z důležitých zdrojů obživy mnoha valašských rodin.
Dalším je dům s podsíňkem a sklepem z Velkých Karlovic – Jezerného, představující ukázku hospodářství spojeného s dalším zdrojem obživy – formanstvím. Na svém původním místě byl dům společně s chlévy a stodolou součástí tzv. kuly, přestavující soubor usedlostí s majitely propojenými příbuzenskými vztahy.
Bydlení slabších sociálních vrstev dokládají početně zastoupené chalupy,vyznačující se malých hospodářským zázemím nebo stojící samostatně. Ve skanzenu jsou reprezentovány původními nebo jako kopie provedenými objekty. Svým umístěním na terase pohledově vynikají chalupy z Nového Hrozenkova, dokládající bydlení v 19. století.
Řada dalších chalup je rozmístěna i v jiných částech areálu. Příkladem může být níže situovaná chalupa bezzemka z Leskovce, dokládající obydlení nechudší společenské vrstvy valašského obyvatelstva. Dále chalupa ze Študlova obývaná zvěroklestiči (miškaři) nebo chalupa z Janinovy lúky na Horní Bečvě.
Mezi starší chalupy, datovanými do 18. století, náleží chalupa z Prlova situovaná až za větrným mlýnem a chalupa z Velkých Karlovic – Miloňova, situovaná jako první objekt areálu Valašské dědiny blíže začátku prohlídkové trasy.
Stavby pro hospodáření – hospodářské a salašnické stavby
Vedle staveb pro bydlení jsou v areálu Valašské dědiny umístěny rovněž stavby hospodářské funkce. Tyto zpravidla souvisejí s hospodářstvím ve formě tradičního zemědělství nebo salašnictví. Dále jsou zde rovněž stavby sloužící pro výrobu (technické stavby) nebo související s duchovním životem (sakrální stavby).
Hospodářské stavby v areálu Valašské dědiny zastupují nejpočetněji objekty náležející k rolnickým usedlostem, jako jsou stáje, chlévy, stodoly atd. Jedná se o stavby nezbytné k soběstačnému provozu tradičního hospodářství různé velikosti.
K dalším stavbám hospodářské funkce náleží sušárna ovoce a patrová komora s kamenným sklepem a dřevěným patrem opatřeným pavláčkou a štítem s podlomenicí i kabřincem. Patro sloužilo k uskladnění sušeného ovoce. Obě drobné stavby datované do závěru 19. století pochází ze Seninky.
Mezi několika salašnickými stavbami reprezentujícími specifický a regionální typ hospodářských staveb najdeme kolibu i pajtu. Lehká dřevěná konstrukce pajty byla prvním z objektů tzv. salašnické expozice. Výše po trase situovaná roubená stavba koliby pochází z Černé hory. Stavby dokládají sezónní hospodářství v oblasti Moravskoslezských Beskyd.
Až v horní části areálu jsou situovány další salašnické stavby, sdružené v tzv. stánisko. Soubor sezónních staveb z oblasti Javorníků, datovaných až do 2. poloviny 19. století, tvoří chlév pro dobytek a několik ovčínů. Náleží k nim ovšem i opodál stojící obytné stavení z Karolinky – Rákošového, náležející ke stavbám pro bydlení.
Sakrální stavby
Z objektů sloužících (nejen) duchovní funkci je možné jmenovat roubenou zvonici z Lužné a zvoničku z Vrbětic. Dále rovněž zděnou kapli z Valašské Bystřice, opatřenou stále ještě dřevěným zastřešením.
Technické stavby
V areálu Valašské dědiny nechybí ani technické stavby, které zastupuje větrný mlýn, kovárna a vahadlová studna. Dosud funkční větrný mlýn, nestojící dnes zcela v náhorní poloze, pochází z Kladník u Lipníka nad Bečvou. Jedná se o dřevěný větrný mlýn beraního typu, postavený v 1. polovině 19. století. Z tohoto období pochází i vybavení větrného mlýna, jen o něco mladší než jeho stavba. V odlehlé náhorní poloze téměř na samém horizontu je umístěn malý větrný mlýnek s turbínou.
Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
Ze stavebně-historického hlediska je neméně zajímavou rovněž kopie vesnické kovárny z Lutoniny. Vlastní kovářská dílna byla umístěná v přízemí kamenné konstrukce, nad kterým byla již kovářem dodatečně zdvižena starší roubená komora. Vnitřní vybavení dílny je staršího i mladšího data než 2. polovina 19. století, do které jsou různě staré části stavby datovány. Vedle kovány je klec k umístění zvířat při kutí.
Nad chalupami z Nového Hrozenkova je umístěn objekt vahadlové studny, dokládajícím důležitost vodního zdroje. Technickým stavbám se zařízením na vodní pohon je věnován samostatný areál Mlýnská dolina.
Mlýnská dolina – areál technických staveb
Nejmladším areálem skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm je Mlýnská dolina, představující veřejnosti převážně technické stavby včetně zařízení na vodní pohon. Potřeba vodních náhonů předurčila situování areálu v údolí, tedy mezi Valašskou dědinou a Dřevěným městečkem.
Areál Mlýnské Doliny zaujímá táhlý prostor podél místní komunikace, vymezený právě touto komunikací a původním průběhem koryta vodního toku. Při umístění staveb se vycházelo ze situace existující ve Velkých Karlovicích – Podťatém, odkud řada staveb pochází.
Sušárna a vozovna
Nejblíže vstupu nově zřízeného v prostorném objektu sušáku,postaveného po polovině 19. století a sloužícího dříve k textilní výrobě, byla v novější fázi výstavby areálu umístěna kopie vozovny z Ostravice. Na svém původním místě sloužila rozměrná podélně průjezdná stavba od poloviny 19. století provozu lesního a pilařského hospodářství.
Vozovna se vyznačuje novou pilířovou konstrukcí (původní stavba nejspíše omítnuta) a výplněmi provedenými z vodorovně kladených fošen. Na valbovou střechu bylo užito šindelové krytiny.
Mlýn, pila, valcha a hamr
Základem areálu Mlýnské doliny jsou technické stavby s funkčním zařízením na vodní pohon. Stavby jsou dokladem mlynářské, pilařské, valchařské a hamernické výroby v oblasti Beskyd. Zastupují přitom i jednotlivá, dnes již často mizející řemesla.
Jmenovitě se jedná o hamr z Ostravice a o mlýn (včetně stodoly), pilu a valchu z Velkých Karlovic. Stavby dřevěné konstrukce pocházejí převážně z 18. století, zděný hamr z 1. poloviny 19. století. Jeho vybavení však pochází z hamru v obci Nemílkov na okrese Klatovy.
Kovárna a lisovna
K dalším stavbám v areálu Mlýnské Doliny náleží kopie kovárny z Horní Lidče a nedaleko stojící lisovna oleje z Brumova. K hamru byla dodatečně přemístěna i zvonička pocházející z Dolní Bečvy, situovaná do této doby v areálu Dřevěného městečka. Přímo pod svahem byla nově postavena kopie domu z Trojanovic, podobající se hamernickým domům z jiných lokalit.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Mlýnská dolina © Martin Čerňanský
