Skanzen na Veselém Kopci – technické stavby a řemeslné dílny

Vedle areálu zemědělských usedlostí jsou na Veselém Kopci soustředěny i řemeslné dílny a technické stavby na vodní pohon. Z technických staveb se konkrétně se jedná o vodní mlýn na místě zaniklého, vodní pilu a vodní olejnu.

foto: Mlýn pod Veselým Kopcem

Stavba roubeného mlýna doplněného o varnu povidel a stoupu na kroupy. Původní mlýn mající též právo výčepní roku 1909 do základů vyhořel.
Osada Veselý Kopec, okres Chrudim, Foto © MaČe • fotogalerie

Areál technických staveb

Nedílnou součástí skanzenu na Veselém Kopci jsou rovněž technické památky na vodní pohon, soustředěné v nejodlehlejších částech prohlídkové trasy v návaznosti na vodní tok s původními náhony.

Vodní mlýn a varna povidel

Základem areálu technických staveb je na místě původního a do základů vyhořelého veselokopeckého mlýna vodní obilný mlýn přemístěný z Oldřetic u Skutče. K mlýnu obnovenému na tomto místě roku 1977 (datováno na záklopovém prkně) je provozně připojena varna povidel, stojící původně u mlýna v Klešicích u Heřmanova Městce.

Stupník na tlučení třísla

Z Klešic pochází rovněž při objektu mlýna stojící stupník na tlučení třísla, který sloužil k drcení smrkové kůry za účelem získávání třísla pro koželužské dílny.

Kolna, sýpka a dílna

Naproti stavbě mlýna je situována roubená kolna se sýpkou, která je doplněna o vybavení sekernické dílny z Dachova. Za pomoci sekery byly v sekernických dílnách zhotovovány mlýnská kola i další hnací mechanismy pro stavby na vodní pohon.

Vodní pila a olejna

Dále v areálu technických staveb na vodní pohon stojí vodní pila z Dolní Sloupnice u Litomyšle (původně poháněna vodním kolem a později turbínou) a vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné, kde tvořila součást zemědělské usedlosti.

Bělidlo plátna

Nedaleko vodní pily a olejny můžeme vidět i roubený objekt bělidla z Přívratu, pro která se užívalo též výrazu záhřivka nebo kotlina.

Drobná roubená stavba na kamenné podezdívce čtvercového půdorysu s charakteristickým tvarem střešní konstrukce sloužila k bělení plátna pomocí louhování. Používaný louh byl získáván z dřevěného popela.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Skanzen na Veselém Kopci – technické stavby a kulturní akce © Martin Čerňanský