Muzeum v přírodě Vysočina – skanzen Veselý Kopec – soubor lidových staveb a řemesel
Muzeum v přírodě Vysočina, resp. jeho část známá jako skanzen na Veselém Kopci je součástí souboru lidových staveb a řemesel. Je tvořen areálem původních nebo na Veselý Kopec z oblasti Vysočiny přemístěných rolnických usedlostí i objekty v několika okolních osadách obce.
mapa: Veselý Kopec – historická mapa
Otisk mapy stabilního katastru z roku 1827, která zachycuje souvisle řazenou zděnou zástavbu úhlového půdorysu.
Obec Dřevíkov, okres Chrudim, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Areál usedlostí na Veselém Kopci
Areál lidových staveb na Veselém Kopci představují volně rozptýlené usedlosti drobných zemědělců, které jsou situované v zalesněném krajinném prostředí stejnojmenné pasekářské osady s několika původními stavbami. Obydné a hospodářské stavby usedlostí různých půdorysných forem byly na Veselý Kopec přemístěny převážně z oblasti CHKO Žďárské a CHKO Železné hory.
Pasekářská usedlost
Vstupní část areálu na Veselém Kopci je tvořena pasekářskou usedlostí z Hlinecka. Učelová kopie přízemního roubeného domu s provozním zázemím je doplněna z různých lokalit přenesenými hospodářskými stavbami rovněž roubené konstrukce.
Je zde sýpka z vesnice Stan u Hlinska, čtyřboká stodola a přes cestu stojící ovčín z Hradiště u Nasavrk a výměnek s chlévem z Možděnice.
Čtyřboká usedlost
Střední část areálu zemědělských usedlostí charakterizuje při cestě situovaná zvonička z Jeníkova a nedaleko stojící čtyřboká usedlost z Lezníkuna Poličsku (datace na záklopovém prkně rokem 1827). Ve světnici domu usedlosti je umístěn tkalcovský stav připomínající v oblasti Vysočiny rozšířené domácké tkalcovství, kompenzujícího v důsledku drsnějších klimatických podmínek nedostatečné příjmy ze zemědělství.
Usedlost byla doplněna o ohrazení, ve kterém je umístěn prasečí chlívek přenesený z osady Jančour a uprostřed rumpálová studna stávající původně ve Skale u Chrasti.
Polygonální stodola a expozice povozů
Naproti byla vystavěna z poslední čtvrtiny 17. století pocházející čtrnáctiboká stodola ze Sádku u Poličky a reprezentující kdysi na Vysočině početně rozšířené polygonální stodoly. Ve stodole nalezneme expozici venkovských povozů.
Loutkářská maringotka
V blízkosti stodoly je odstavena loutkářská maringotka, patřící potomkům proslulého Matěje Kopeckého.
Historická rolnická usedlost
Součástí areálu rolnických usedlostí na Veselém Kopci je rovněž historická usedlost, situovaná ve střední části skanzenu. Soukromá zemědělská usedlost č. p. 4 náleží k nejstarším usedlostem v oblasti Železných hor. Kolmo na dům usedlosti navazuje hospodářská část patrového uspořádání. Z pavlače přístupné komory nad chlévy sloužily k sušení a skladování chmele pěstovaného zde pro potřeby pivovaru stojícího v sousední obci Dřevíkov. K usedlosti náležel rovněž haltýř a sušárna na ovoce.
Na hospodářskou patrovou část navazuje stejně orientavaná stavba roubené stodoly krytá došky. Původně však stodola stávala kolmo, jak ostatně zachycuje mapa i stabilního katastru. Prostor hospodářského dvora tak byl vymezen do tvaru lomeného „U“ namísto dnešního úhlového uspořádání. K otočení do dnešní polohy došlo již v poslední třetině 19. století, a to nejspíše z důvodu blízkosti komunikace vedoucí k původnímu mlýnu s právem výčepním.
Na dvoře zemědělské usedlosti stojí holubník sloupové konstrukce. K usedlosti dále náležel roubený haltýř se studánkou a roubená sušárna ovoce.
Sušárna lnu a sušárna ovoce
Nad okružní trasou ve směru prohlídky na Veselém Kopci jsou vysoko ve svahu situovány drobné stavby sušáren.
Jedná se o sušárnu lnu využívanou i pro bydlení a přenesenou na Veselý Kopec z nedaleké osady Paseky a z počátku 19. století pocházející sušárnu ovoce ze Stříteže u Skutče. Provoz sušáren vždy vyžadoval z důvodu zvýšeného požárního rizika jejich solitérní umístění mimo stavby usedlosti.
Klátové včelí úly
V blízkosti sušáren vystavěných roubenou konstrukcí na kamenné podezdívace jsou situovány i klátové úly.
Hájenka, dílny a chalupy na Veselém kopci
Na střední část muzea v přírodě tvořeného stavbami naležejícími k dochované usedlosti č. p. 4 navazují stavby soustředěné nad areálem mlýna. Jmenovitě se jedná hájenku, horáckou chalupu a zděný statek. Obydlí panského hajného z konce 18. století pocházející z Kozojed je situováno přímo při prohlídkové trase.
Horácká chalupa na Vysočině
Při cestě z areálu technických staveb je po směru prohlídkové trasy situována drobnými zemědělci obývaná horácká chalupa z Herálce pod Žákovou Horou. Přízemní stavba chalupy se vyznačuje typickými znaky horácké architektury včetně situování ve svažitém terénu. Roubená chalupa je vystavěna na kamenné podezdívce, která vyrovnává výškový rozdíl a zároveň chrání roubené stěny před zemní vlhkostí a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Charakteristická je rovněž střecha sedlového tvaru, přetažená po celém půdorysném obvodě stavby.
Bedněný štít střechy je zdola vymezen charakteristickým podlomením chránícím v nepříznivých klimatických podmínkách čelní stěnu přízemí. Z obdobných důvodů je shora zkrácen i samotný štít a doplněn namísto ostrého vrcholu kabřincem se záklopovým prknem nebo zkosením valbičkou.
Tradiční krytinou zeměpisně výše položených oblastí Vysočiny je samozřejmě dřevěný šindel. Roubená horácká chalupa je doplněná o drobné bedněné přístavby, z nichž jeden byl užíván jako řemeslná dílna (dnes ukázka výroby šindele).
Řemeslná dílna
Další a již stavebně samostatná dílna pocházející z téže lokality je situována nedaleko horácké chalupy. Jedná se o kopii mladší dílenské stavby vyznačující se jednoduchou obedněnou konstrukcí.
V této dílně byly vyráběny užitné dřevěné předměty, především pak dlabané dřevěné nádoby – mísy, koryta, necky a valchy nebo dřevěné náčiní a nářadí – lopaty, hrábě a jejich násady.
Zděný statek s klasicistním domem
Zděná vrstva zástavby v oblasti Vysočiny je na Veselém Kopci zastoupena kopií statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů. Statek tvoří mimo jiné i klasicistně přestavěný dům, nesoucí na průčelí dataci rokem 1866. Zděný dům i ostatní stavby statku jsou již kryty pálenou střešní krytinou.
Kopie výměnku
Na samém závěru okružní prohlídkové trasy na Veselém Kopci se vracíme zpět ke vstupní pasekářské usedlosti. Pod touto usedlostí je vystavěna kopie výměnku ze Širokého Dolu u Poličky sloužící dnes jako hospoda.
Chalupa bezzemka
Ještě níže stojí chalupa bezzemka z Dolního Újezda u Litomyšle, doplněná o přírodní amfitéatr sloužícím pro kulturní akce pořádané ve skanzenu na Veselém Kopci.
Areál technických staveb
Kromě areálu zemědělských usedlostí jsou na Veselém Kopci soustředěny i řemeslné dílny a technické stavby na vodní pohon. Z technických staveb se konkrétně se jedná o vodní mlýn na místě zaniklého, vodní pilu a vodní olejnu.
Nedílnou součástí skanzenu na Veselém Kopci jsou rovněž technické památky na vodní pohon, soustředěné v nejodlehlejších částech prohlídkové trasy v návaznosti na vodní tok s původními náhony.
Vodní mlýn a varna povidel
Základem areálu technických staveb je na místě původního a do základů vyhořelého veselokopeckého mlýna vodní obilný mlýn přemístěný z Oldřetic u Skutče. K mlýnu obnovenému na tomto místě roku 1977 (datováno na záklopovém prkně) je provozně připojena varna povidel, stojící původně u mlýna v Klešicích u Heřmanova Městce.
Stupník na tlučení třísla
Z Klešic pochází rovněž při objektu mlýna stojící stupník na tlučení třísla, který sloužil k drcení smrkové kůry za účelem získávání třísla pro koželužské dílny.
Kolna, sýpka a dílna
Naproti stavbě mlýna je situována roubená kolna se sýpkou, která je doplněna o vybavení sekernické dílny z Dachova. Za pomoci sekery byly v sekernických dílnách zhotovovány mlýnská kola i další hnací mechanismy pro stavby na vodní pohon.
Vodní pila a olejna
Dále v areálu technických staveb na vodní pohon stojí vodní pila z Dolní Sloupnice u Litomyšle (původně poháněna vodním kolem a později turbínou) a vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné, kde tvořila součást zemědělské usedlosti.
Bělidlo plátna
Nedaleko vodní pily a olejny můžeme vidět i roubený objekt bělidla z Přívratu, pro která se užívalo též výrazu záhřivka nebo kotlina.
Drobná roubená stavba na kamenné podezdívce čtvercového půdorysu s charakteristickým tvarem střešní konstrukce sloužila k bělení plátna pomocí louhování. Používaný louh byl získáván z dřevěného popela.
Stavby v osadách Sv. Hamry, Možděnice, Dřevíkov, Všerady
Na rozdíl od Veselého Kopce méně známou součástí Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina jsou stavby stojící v osadě Svobodné Hamry, Možděnice, Dřevíkov a Všerady. Nalezneme v nich například hamr, řemeslné dílny nebo draslovnu.
Svobodné Hamry – hamr a hospoda u zámku
Svobodné Hamry s původním názvem Hamr nad Kamenicí jsou historická osada se zaniklou železářskou výrobou využívající od konce středověku v Železných horách těženou rudu.
Železářská výroba je připomínána veřejnosti zpřístupněným hamrem, vybaveným v současnosti strojním zařízením z Českokrumlovska. Na vodní kovací hamr využívajícím vodní dílo zaniklé hutě je napojena mlýnice se zařízením na výrobu jáhel a krup (jahelka a krupník). Vodními koly byla poháněna rovněž olejna, plátenická valcha a stoupa na tříslo.
Ve Svobodných Hamrech prohlášených za vesnickou památkovou zónu dále nalezneme roubenou hospodou datovanou na záklopovém prkně do závěru 18. století a barokní zámeček na místě bývalé tvrze, který proslul návštěvami výrazných osobností vlastenecké kultury na Vysočině (František Palacký, František Rieger).
Možděnice – dílny, kovárna a škola
V osadě Možděnice představující lesní lánovou vesnici jsou soustředěny dílny venkovských řemesel, které názorně dokládající způsob práce se dřevem.
Truhlářská a kolářská dílna (původně sýpka přenesená od zdejší zemědělské usedlosti) v Možděnicích je podobně jako sekernická a bednářská dílna na Veselém Kopci zařízena nástroji k opracování dřeva. V prvém případě se jedná o soustruh, brus a malý dřevěný katr, ve druhém o hoblici, soustruh na kliku, obřeznici a štok s trojnožkou.
V Možděnicích zaslouží pozornost i další stavby, zejména kovárna pocházející z roku 1800 a stará škola z roku 1813.
Dřevíkov – židovská ulička a draslovna
V obci Dřevíkov nedaleko Možděnic je dochována náves se Židovskou uličkou a draslovnou.
Všeradov – mlýnice a pila
Ve Všeradově se dochovala roubená mlýnice s pilou.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Muzeum v přírodě Vysočina – Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Možděnice, Dřevíkov a Všeradov © Martin Čerňanský
