Rymice u Holešova – historické jádro obce, areál tvrze a památková rezervace Hejnice
Obec Rymice u Holešova představuje vesnici středověkého původu, ležící v úrodné oblasti východní Hané v podhůří Hostýnských vrchů. Místní část obce Hejnice byla prohlášena za památkovou rezervaci, přičemž některé objekty slouží jako rymický skanzen.
mapa: Mapa stabilního katastru
Historická mapa obce z roku 1830, zachycující dřevěné i zděné stavby. Východně od jádra obce tvrz i mladší místní části Chmelík a Hejnice.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Historická mapa © ČÚZK
Rolnické usedlosti
Historické jádro obce tvoří kostel sv. Bartoloměje, kolem kterého se třemi směry rozbíhají místní komunikace vymezující návesní prostor trojúhelníkového tvaru. Náves je lemována bývalými rolnickými usedlostmi, vytvářejícími v důsledku okapové orientace souvislou zástavbu. Rolnické usedlosti kolem návsi v Rymicích se vyznačují nejčastěji úhlovým uspořádáním staveb kolem prostoru hospodářského dvora, v některých případech uzavíraného zadním křídlem nebo samostatnou stavbou.
Na dům okapové orientace navazuje přibližně v kolmém směru hospodářské křídlo se stájemi a kolnou. Dnes již bohužel zaniklé stodoly, oproti ostatním stavbám zachycené na mapě stabilního katastru v žluté barvě spalného materiálu, byly situovány až na konci zahrad.
Dům s patrovou komorou
Typickým znakem domů byla komora situovaná v patře a vytvářející charakteristický zlom ve střešní konstrukci, vyrovnaný pomocí plynule zvlněného přechodu měkké slaměné krytiny. Patrová komora se tedy výrazně projevila i na vnějším vzhledu starších tzv. domů s výškou a představuje typický znak stavební kultury středního Pomoraví.
Stavební materiál
Většina staveb budovaných z nepálených cihel nebo kamene (dříve i ze dřeva) a později rovněž i pálených cihel je zastřešena valbovými nebo sedlovými střechami krytými původně došky a později pálenými taškami.
Renesanční tvrz a hospodářský dvůr
V severovýchodní části obce je situován areál renesanční tvrze č. p. 1 s hospodářským dvorem a dalšími budovami. Objekty areálu byly později využívány pro nejrůznější účely, jako například letní sídlo jezuitské koleje a později i cukrovar.
Sochy a kříže
Prostor zastavěného i nezastavěného území dotváří při cestách situované drobné sakrální stavby – sochy a kříže.
Chmelík a Hejnice, místní části obce
Východně od středu obce Rymice vznikly půdorysně samostatné místní části – Chmelník a Hejnice. Tyto byly později s obcí téměř souvisle propojeny mladší zástavbou, situovanou při komunikacích sledujících vodní tok nebo tvořících nové dopravní trasy.
mapa: Mapa stabilního katastru
Historická mapa obce z roku 1830 zachycující místní část Chmelík a Hejnici, která je památkovou rezervací.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Historická mapa © ČÚZK
Místní část obce zvaná Hejnice byla v roce 1995 prohlášena za památkovou rezervaci se souborem staveb lidové architektury. Plošnou památkovou ochranu by ovšem zasluhovalo i historické jádro obce Rymice. V Hejnici, bohužel již značně narušené nevhodnými novostavbami nebo přestavbami, se můžeme setkat s několika hanáckými stavbami roubené, hliněné a později též zděné konstrukce. Dochované stavby charakterizující Hejnici pocházejí převážně z 18. a 19. století.
Starší roubené a zděné stavby
Starší domy a hospodářské stavby na území památkové rezervace Rymice – Hejnice charakterizuje užití roubené nebo zděné konstrukce a střech krytými hořlavou krytinou.
Jsou přitom mezi nimi zastoupeny i mimořádně významné domy s výškou, náležející k tzv. pomoravsko-panonskému domovému typu. Tyto domy dnes většinou již slouží potřebám skanzenu Rymice u Holešova a jsou proto popisovány v rámci této samostatné stránky.
Mladší zděné stavby
Mladší stavby památkové rezervace Rymice – Hejnice jsou obdobně jako na rymické návsi již vyzděné celé z nepálených cihel nebo kamene. Tohoto materiálu mohlo být ovšem užito již u starší vrstvy zástavby. Patrové komory nad části půdorysu jsou u mladších staveb zpravidla střídány půdním polopatrem nad celým půdorysem přízemí včetně možného vjezdu do dvora.
Domy s půdními polopatry
Posléze je užíváno rovněž pálených cihel,často ponechaných bez vnější omítky v režném zdivu. Kromě těchto se uplatňují též šedé vápenopískové cihly. Různé barevnosti je využíváno k odlišení architektonicky zdůrazněných částí stavby od výplňových ploch. Mezi zdůrazněné části přitom náleží římsy a nadpraží, parapety nebo ostění oken, dveří či vrat.
Rozdílného působení je rovněž dosahováno samotnou technikou zdění, kdy cihly architektonicky zdůrazněných částí stavby mohou předstupovat před líc okolního zdiva. Ještě početněji než v Hejnici jsou zastoupeny v nedaleké místní části Chmelík.
Nespalná střešní krytina
Podobně jako stavební konstrukce je nahrazována rovněž starší spalná krytina, dochovaná až do poloviny minulého století a později na některých objektech obnovená. Mezi náhradními typy krytin jsou přitom zastoupeny vláknocementové šablony nebo více či méně nevhodné plechové dílce. U staveb nově vystavěných převládá pálená krytina. Autor textu a fotodokumentace
Autor textu a fotodokumentace Obec Rymice u Holešova a památková rezervace Rymice – Hejnice © Martin Čerňanský