Přístavba domu – zásady a pravidla regulující přístavbu k domu

Na kresebných schématech zobrazujících půdorys a příčný řez tradičního přízemního domu je znázorněn doporučený rozsah možné přístavby. Respektováním jeho krajních hranic vymezujících maximální rozměry přístavby dochází k výrazné eliminaci nevhodných architektonických forem. Velikost a tvar přístavby je důsledně odvozen z prostorového utváření samotného domu a jeho vazeb na okolní prostředí. Obdobným způsobem lze rozsah přístavby stanovit rovněž u patrového domu.

Obecné zásady a pravidla přístavby domu

Přístavba domu – horní kresba zachycuje půdorys tradičního trojdílného domu s vyznačením maximálního doporučeného rozsahu přístavby u štítově orientované zástavby. Dolní kresba představuje příčný řez přízemním domem, s vyznačením optimální výšky přístavby určeným přímým protažením střešních rovin.

Výšková regulace přístavby domu

Přístavba domu a její výška

Roubený patrový dům s nesymetrickým příčným řezem odrážejícím plynulé přetažení střechy nad prostory situované mimo základní trojdílný půdorys domu.
Kruh, okres Česká Lípa, Foto: MaČe • fotogalerie

Doporučená maximální výška přístavby zaručující zcela bezkonfliktní architektonické řešení je určována přímým protažením stávajících střešních rovin. Přistavovaný stavební útvar by proto neměl přesahovat přes hranu určovanou příslušným sklonem protažené sedlové, polovalbové nebo valbové střechy. Přímé protažení je samozřejmě výhodné i po strance stavební, protože v místě návaznosti střechy domu a přístavby nevzniká žádný zlom nebo dokonce úžlabí. Je tím zaručeno nejen snadné konstrukční provádění přístavby a použití stejné krytina, ale při kvalitním řemeslném provedení především plynulý odvod dešťové vody bez možného rizika zatékání. Rovněž v místě navázání obou střešních rovin nedochází k případnému ulpívání sněhu v zimním období.

Na druhou stranu je nutno samozřejmě přiznat výrazné snížení podchodné výšky. Při zadní podélné stěně domu (šedě podbarvená plocha) lze proto možné realizovat pouze prostory značně omezené výšky a šířky, využitelné pouze pro skladovací nebo úložnou funkci. Často byla do těchto míst vysunuta chlebová pec, zabírající v domě velkou část prostoru. V každém případě využitelnost jakékoliv přístavby při zadní domové stěně je omezena pouze na rozptýlenou zástavbu (běžná ve svažitém terénu), protože u zástavby soustředěné kolem ústředního návesního prostoru se na této ploše zpravidla nachází již parcela sousední usedlosti. Příznivější situace z hlediska možných přístaveb nastává u vstupního průčelí domů, vyznačujcích se vyznačujících krytém přetaženou střešní konstrukcí (zeleně podbarvená plocha). Nevýhodou je ovšem zastavění části hospodářského dvora, případně částečné zastínění interiéru domu novou přístavbou. Možným řešením je přístavba k zadní štítové stěně domu (oranžově podbarvená plochy), pokud zde ovšem již neexistují hospodářské stavby nebo zde nejsou umístěny okenní otvory. Z hlediska výškového je tato přístavba optimální, pokud vznikne prostým prodloužením domu s respektováním korunní římsy a výšky hřebene sedlové střechy. V závislosti na konkrétní situaci je však možné i mírné překročení těchto stavebně určujících výšek.

Z uvedeného textu je zřejmé, že stavby s půdními nadezdívkami nebo stavby patrové umožňují snadnější provádění přístaveb potřebné výšky. Svědčí o tom i řada patrových staveb na Kokořínsku a Českolipsku, vyznačujících se právě nesymetrickým tvarem příčného řezu z důvodu dalších prostor situovaných mimo základní trojdílný půdorys domu.

Půdorysná regulace přístavby domu

Přístavba domu a půdorysný tvar

Vhodnou formu přístaveb představuje plynulé protažení střešní roviny se zachováním pravoúhlého půdorysného tvaru, vycházejícími ze základního trojdílného dělení tradičního domu. Kruh, okres Česká Lípa, Foto: MaČe • fotogalerie

Při určení doporučeného maximálního půdorysného rozsahu přístavby vycházíme vždy z průniku protažených střešních rovin s přilehlým terénem. Pro obytné účely bude využitelný půdorys vždy podstatně menší než celková půdorysná plocha, omezený zejména u přízemních staveb již uvedenou pochodnou výškou. Jistým řešením však může být situovaní vestavěných skříní nebo jiného kusu nezbytného úložného nábytku, případně využití přistavěného prostoru jako sedacího nebo odpočinkového koutu nevyžadujícího podchodnou výšku. U nových přístaveb je možné požadované výšky dosáhnout i zahloubením pod úroveň terénu, které však musí být provázeno velmi dobrou izolací proti zemní vlhkosti a dořešením přirozeného nebo umělého osvětlení. Vyjma pravoúhlého obdélníkového tvaru lze považovat ostatní půdorysné tvary přístaveb za nevhodné a zpravidla neopodstatněné. Přístavby situované při podélných stěnách domu by navíc neměly půdorysně předstupovat před jeho štítová průčelí.

Naopak z hlediska půdorysného lze považovat za bezkonfliktní přístavbu navazující přímo na zadní štítovou stěnu domu, pokud není opatřena okenními otvory nebo již přistavěnou hospodářskou částí. Ve druhém případě samozřejmě zvážíme možnost adaptace hospodářské části na obytné nebo jiné účely.

Specifické zásady a pravidla

Uvedená pravidla vztahující se k dodatečným přístavbám nebo již v návrhu novostavby předpokládaným dostavbám přízemního nebo patrového domu představují samozřejmě optimální a do značné míry idealizované řešení. Nemohou tedy obsáhnout všechny jednotlivé varianty nebo podmíněně možná řešení. V mnoha případech lze z těchto pravidel výrazně slevit nebo je dokonce upravit přímo pro danou oblast. Příkladem mohou být např. domy v Podkrkonoší, charakterizované výskytem regionálně obvyklých křížových světnic ve formě kolmého domového křídla ve střední části domu. Pravidla navíc nezohledňují specifické charakteristiky zástavby s okapově orientovanými domy, stejně jako ostatní typologické druhy staveb. Pro mnohé jsou naopak typické pultové přístavby přistavěné přímo ke štítovým stěnám, zejména pokud se jedná o plné stěny staveb hospodářského charakteru. Vedle již zmíněné adaptace hospodářské části se lze v mnoha případech dodatečné přístavbě vyhnout i obytným využití podkroví. Při odstranění původního krovu, nadměrném prolomení štítových stěn i střešních rovin okenními či střešními okny nebo volbě nadměrného počtu rozměrově předimenzovaných vikýřů však toto řešení představuje podstatně horší variantu než citlivá přístavba. Naopak existují přístavby, kterým se z důvodu nezbytné provozní návaznosti vyhnout nelze (např. přístavba zádveří, které nelze vyhradit v prostoru vstupní síně). V takovém případě je vždy vhodné přihlížet k architektonickému utváření domu a v maximální možné míře respektovat uvedená pravidla.

Autor textu a kresby ke kapitole Přístavba domu – zásady a pravidla © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

ČERŇANSKÝ, Martin, Disertační práce, ČVUT